Vyhledávání v dokumentech NPD: Právník, 65 (1926) - Předpokladem, aby bylo užito ustanovení

Č. 4361.

Obecní dávky: Dodatečné uložení obecní dávky z přechodného ubytování za dobu, která předcházela uveřejnění pravidel o vybírání této dávky, jest nezákonné.

(Nález ze dne 27. ledna 1925 č. 1576).
Věc: Aloisie M. na Ž. (adv. Dr. Hynek Sedláček z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze stran obecní dávky z přechodného ubytování.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: St-lce byla platebním rozkazem úřadovny hl. m. Prahy v Ž. z 27. prosince 1923 předepsána-za dobu od 1. dubna do 20. června 1923 obecní dávka z přechodného ubytování částkou 2154 K 42 h. Odvolání, vytýkající, že dávka byla st-lce neprávem předepsána, poněvadž mohla býti vybírána teprve ode dne 20. června 1923, kdy pravidla o vybírání byla vyhlášena, bylo nař. rozhodnutím instančně zamítnuto.
O stížnosti uvážil nss toto:
Nař. rozhodnutí vychází z právního názoru, že pro povinnost k placení dávky z přechodného ubytování jest jediné rozhodný den, od kterého bylo úřadem kompetentním povolení k vybírání uděleno. Poněvadž zsv dal svým výnosem z 20. března 1923 obci povolení, aby vybíráním této dávky a to podle vzorných pravidel vydaných vl. nař. z 27. dubna 1922 č. 143 Sb. od 1. dubna 1923 započala, nastala dávková povinnost pro poplatníky tímto dnem.
Jest sice pravda, že povolovacím dekretem bylo obci dáno oprávnění tímto dnem započíti vybírání dávky, a že obec byla povinna tak učiniti, avšak tento dekret neprojevil ještě sám o sobě žádných účinků pro poplatníky, kteří dávkou měli býti postiženi. Účinky pro poplatníky mohly nastati teprve, když byli řádným způsobem o tom uvědomeni, že dávka má býti od určité doby a podle určitých pravidel vybírána, zejména když pravidla o vybírání dávky byla ve smyslu odst. 3. § 43 ob. fin. novely v obci vyhlášena. Stalo-li se však takovéto řádné uvědomění o vybírání dávky později, než má dávka podle povolovacího dekretu býti vybírána, plyne z povahy věci, že lze dávku vybírati se zpětnou účinností jen tehdy, když lze dodatečně ještě postihnouti dávkou osoby, které podle její povahy a jejího účelu jí mají býti postiženy.
Dávka z přechodného ubytování platí se podle § 2 pravidel z úplaty docílené pronájmem, objektem této dávky jest náklad, který se vyskytuje při přechodném pronajímání. Dávku platí sice podle §§ 1 a 4 pravidel z důvodu finanční techniky pronajímatel, avšak osoba, která podle úmyslu pravidel má dávku skutečně platiti ze svého, jest nájemník, u kterého se právě náklad spojený s nájmem bytu objevuje, což jest patrno zejména z ustanovení § 3 pravidel, podle kterého se osvobození od dávky poskytuje vzhledem k osobě nájemníka, pak z ustanovení odst. 1. § 4, že jest pronajímateli dovoleno, by žádal náhradu dávky od nájemníka. Děje se tedy vybírání dávky u pronajímatele s přímou intencí, že pronajímatel ji při pronájmu přesune na nájemce. Mohla by tedy dávka z přechodného ubytování u pronajímatele býti vybírána jen za dobu, kdy nepřímé vybírání u nájemníka, to jest přesunutí dávky na nájemníka, jest možným. Pronájemce si dá dávku nahraditi buď tím způsobem, že zvýší nájemné o dávku, kterou jest platiti, nebo vyjedná si zvlášť s nájemníkem zaplacení dávky, co jest mu podle odst. 1. § 4 pravidel dovoleno. Ježto však za daných poměrů není přesunutí dávky na najímatele za dobu minulou možné, odporovalo by zákonu, kdyby dávka byla žádána za dobu, kdy poplatník o tom, že dávka se má vybírati a to podle určitých pravidel, vědomosti nabýti nemohl, tedy v daném případě před uveřejněním pravidel o vybírání ve smyslu odst. 3. § 43 cit. zákona.
V daném případě není sporno, že pravidla byla vyhlášena dne 20. června 1923, nemohla proto býti dávka předepsána za dobu před tímto dnem. Ježto nař. rozhodnutí vychází z opačného právního názoru, bylo je zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 4361. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 296-297.