René Worms: Úvod do studia lidské společnosti. Sociologické knihovny, menší řady svazek V., nákladem »Orbis«, akc. společnosti v Praze XII.-Vinohradech, 1928, 8°, stran 144, cena Kč 18.—. — Kniha opatřena jest předmluvou univers, profesora Dra. Břetislava Foustky, kde se praví, že česká literatura není bohatá na překlady cizích spisp sociologických. A přece zvláště dnes jeví se naléhavá potřeba poskytnouti obecenstvu poučení o bohaté literatuře sociologické, zvláště z dob posledních. Sociologická knihovna, vydávaná Masarykovou sociologickou společností, snaží se odpomoci těmto nedostatkům a bude proto vedle původních prací vydávati v překladech také vybrané práce cizí. Při tom je ovšem třeba, aby každý takový překlad obsahoval poučení o životě a díle autorově a aby celá jeho vědecká činnost byla zasazena v rámec celkové tvorby sociologické. Proto i к tomuto překladu je v doslovu připojena studie Dra Zd. Ulbricha o významu René Wormse v sociologické tvorbě.
Kniha rozdělena je na tři části: prvá zabývá se povahou sociologie, druhá jejím obsahem, třetí konečně jejím poměrem k jiným vědám.
Zabývaje se rozborem povahy sociologie, vyvozuje autor, že sociologie je vědou vrcholnou, že je nad částečnými vědami sociálními. Kdežto vědy sociální si rozdělují sociální svět, sociologie jej zase skládá v jednotu. Z oněch má každá svůj vlastní předmět, tato obhlíží všecky předměty s vyššího stanoviska. Jsou tedy jen ony vlastními vědami, sociologie jest jen jejich filosofií. Dle toho je sociologie filosofií částečných věd sociálních.
Látkou sociologie jsou vztahy mezi žijícími bytostmi, zvláště mezi lidmi. Snaha, vyjádřili větu tuto přesněji vytvořila dva systémy: Gabriela Parda a Emila Durkhcima. Principem teorie Tarde-ovy je, že společnosti existují jen mezi bytostmi sobě podobnými; podobnost bytostí sdružených je zároveň základnou, prostředkem i cílem společného života, neboť tento předpokládá jistou podobnost počáteční, aby se mohla uskutečniti podobnost stále plnější; к tomu se dospěje zákonem napodobení. V pozdějších svých pracích rozeznává Tarde tři hlavní způsoby lidského konání. Opakování ve společnosti, toť napodobení, odpor — protinapodobení,, přizpůsobení — z části zase druh napodobení. Shledáváme tedy napodobovací proces v základě všech tří způsobů jednání. Teorie Durkheimova neopírá se o tutéž základnu. Tarde zkoumal niternou podstatu sociálních vztahů, Durkheim zkoumá pouze jejich vnější ráz. Durkheim chce prostě nalézti rozlišovací znak, podle něhož bychom mohli z vnějšku poznati sociální jevy, rozeznávajíce je od jevů čistě individuálních. Tímto rozeznávajícím znakem je dle něho nátlak. Sociálním je ten zjev, který se uskutečnňuje pod nátlakem společnosti. Tyto dvě teorie jsou velmi rozdílné: v jevu sociálním viděl Tarde svobodné přilnutí lidské bytosti к jejímu blízkému vzoru, Durkheim nátlak, vykonávaný skupinou na prvky, které jí tvoří. Podle obou autorů je možno rozlišovati v lidských jednáních prvky sociální a prvky individuální. Worms dodává, že v každém napodobení je něco individuálního, poněvadž nikdo nenapodobuje vzor věrně, napodobení se tedy prolíná s vynalézavostí. Naopak každý vynález zužitkovává materiálu předem daného, sleduje cestu, kterou šli již předchůdci, obsahuje tedy v sobě jistou část napodobení. Jinými slovy: každý čin, uložený společenskými pravidly, koná se způsobem, závislým na prostředcích, často i na nápadech a na náladách individua. Každý individuální výkon musí počítati se společenským pravidlem, jistě aspoň jako se svojí mezí. Takto je tu neustávající vzájemné pronikáni obou prvků. Individuální nemůže býti stavěno v protiklad proti sociálnímu. Lze definovati, že sociálním je to, co předpokládá účast mnohých individuí. Účast není zde pouhým stykem, nýbrž zahrnuje v sobě společnou činnost, součinnost. Worms rozděluje sociologii na tři části: sociální anatomii, sociální fysiologii a sociální ontogéniku, čili na sociální statiku, dynamiku a kinetiku, chceme-li užiti výrazů, obvyklých v mechanice. Worms zabývá se dále rozborem sociologické metody a přechází k pojednání o sociologických zákonech a o vztazích sociologie k jiným vědám. Dr. Jindřich.