Čís. 2645.Propadnutí zbraně lze podle §u 47 zbroj. pat. změniti v peněžitou pokutu i tehdy, když zbraň nenáleží pachateli, nýbrž jiné osobě, bez jejíhož svolení a jinakého provinění dostala se v držení pachatelovo.Náhradní trest podle §u 266 tr. ř. jest vyměřiti podle všeobecných zásad, platných při výměře trestu a v rámci trestu na svobodě, jímž trestný čin jest ohrožen.(Rozh. ze dne 5. února 1927, Zm I 703/26.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížností státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. října 1926, pokud jím obžalovanému nebyla vedle trestu na svobodě uložena ve smyslu §u 47 zbrojního patentu peněžitá pokuta, v ten způsob, že uložil obžalovanému vedle trestu na svobodě již prvním soudemi mu vyměřeného ve smyslu druhého odstavce §u 47 zbroj. pat. na místě výroku o propadnutí zbraně peněžitou pokutu 100 Kč, na jejíž místo má v případě její nedobytnosti nastoupiti podle §u 266 tr. ř. trest dalšího vězení v trvání 48 hodin.Důvody:Napadeným rozsudkem byl obžalovaný uznán vinným jednak přestupkem nedokonané krádeže podle §§ 8, 460 tr. zák., jednak přestupkem podle §u 36 zbroj. pat. Propadnutí zbraně, lovecké pušky s dvěma patronami, v rozsudku vysloveno nebylo, a není ani v rozhodovacích důvodech uvedeno, proč se tak nestalo. Zmateční stížnost namítá, dovolávajíc se důvodu zmatečnosti čís. 11 §u 281 tr. ř., právem, že propadnutí zbraně, která byla nošena bez dovolení, nařizuje § 36 zbroj. pat. závazně, a že podle §u 47 téhož pat. může toto propadnutí zbraně (a munice) jenom z příčin hodných zvláštního zřetele býti změněno v peněžitou pokutu, mimo jiné tehdy, když zbraň nenáleží pachateli, nýbrž jiné osobě, bez jejíhož svolení a jinakého provinění dostala se v držení pachatelovo, nebo když propadlých věcí již tu není. Tomu tak bylo v souzeném případě, v němž obžalovaný vzal onu loveckou pušku s dvěma patronami podle rozsudkového zjištění svému zaměstnavateli Josefu T-ému. K trestnímu řízení proti obžalovanému připojil se T. jako soukromý účastník, žádaje vrácení pušky. Z obžaloby vznesené v tom směru na obžalovaného pro zločin krádeže podle §§ 171, 173, 176 II b) tr. zák. byl týž podle rozsudkových důvodů sproštěn proto, že soud shledal věrohodnou jeho obhajobu, podle niž si pušku pouze vypůjčil v úmyslu, že ji po použití (odstřelení zajíce) dá opět na své místo. Soud uvěřil však také dalšímu tvrzení obžalovaného, že mu pušku někdo odcizil s pole, kam si ji byl k naznačenému cíli) odnesl a kde ji měl asi týden uschovanou. Za stavu věcí, takto samotným rozsudkem zjištěného, bylo povinností soudu uložiti obžalovanému na místě výroku o propadnutí zbraně přiměřenou peněžitou pokutu. Tím, že se tak nestalo, překročil soud při výměře trestu svoji trestní pravomoc (§ 281 čís. 11 tr. ř.). Bylo proto odůvodněné zmateční stížnosti vyhověti a obžalovanému vedle trestu na svobodě, již prvním soudem mu vyměřeného ulo¬ žiti podle druhého odstavce §u 47 zbrojního patentu na místě výroku o propadnutí zbraně peněžitou pokutu, jejíž výše byla stanovena se zřetelem na hodnotu zbraně přiměřeným penízem 100 Kč. Zároveň bylo podíle §u 266 tr. ř. vysloveno, že v případě nedobytnosti peněžité pokuty má na její místo nastoupiti trest dalšího vězení v trvání 48 hodin. Při vyměřování tohoto náhradního trestu veden byl nejvyšší soud úvahou, že zákon nikde nepředpisuje, podle jakého měřítka jest náhradní trest ve smyslu §u 266 tr. ř. vyměřiti, že ustanovení §u 7 tr. ř., podle něhož má nastoupiti za 10 Kč peněžité pokuty jeden den vězení, platí jen pro peněžité tresty v trestním řádu uvedené, a že stejné ustanovení druhého odst. §u 260 tr. zák. upravuje pouze případ záměny peněžitého trestu za předpokladů, uvedených v §u 260 písm. a) tr. zák. a že onoho přepočítacího klíče nelze použiti při vyměřování náhradního trestu v případě nedobytnosti peněžité pokuty ve smyslu §u 266 tr. ř., poněvadž by to vedlo k neudržitelným výsledkům, k tomu, že by byl náhradní trest podle okolností větší než trest na svobodě, jímž jest trestný čin ohrožen. Náhradní trest podle §u 266 tr. ř. jest vyměřiti podle všeobecných zásad, platných při výměře trestu a v rámci trestu na svobodě, jímž trestný čin jest ohrožen (č. víd. sb. 4418).