Dvě methody. T. G. Masaryk v článku Impromptu historique v 3. čísle Přítomnosti upozornil na časovou shodu dvou významných událostí: smrti Leninovy a nastolení dělnické vlády v Anglii, události, které dávají příležitost k úvahám, jež srovnávají a hodnotí. Jest zhodnotiti dvě tak různé cesty za cílem v podstatě totožným — ať už je nám tento cíl žádoucím, nepřátelským nebo lhostejným — jest zhodnotiti výsledek, jehož se až dosud dosáhlo revolucí ruskou, a výsledek, jehož bylo nebo bude dosaženo parlamentní methodou anglickou. Jak je tu těžko hodnotiti objektivně, sine ira et studio. Vždyť neznáme dosud výsledků obou revolucí a předvídat tu nelze. A jak do počtu hodnotícího zahrnouti oběti krvavé revoluce ruské na životech a blahobytu lidí, které se jí jevily jako nutné prostředky k žádoucímu cíli? Zdá se věru, že je velmi málo vyvolených, kteří mají právo vysloviti zde svůj soud. Neboť tu nestačí jen správné usuzování vědecké, ale věštecká skoro intuice spojená s mravní hloubkou a bohatou zkušeností.Myslitel a státník, jenž je nesporně z těch vyvolených, řekl nám svůj soud. A to ve prospěch methody anglické.—n—.