Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů, 3 (1926). Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 576 s.
Autoři:
=Váž. tr., 9 (1927) / Čís. 2990

Čís. 2990.


Po zákonu neprovedenou zmatečni stížnost jest nalézacímu soudu odmítnouti podle § 1 čís. 2 zák. ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. z roku 1878; zamítl-li zrušovací soud stížnost do onoho usnesení, jest postoupiti spisy vrchnímu zemskou soudu k vyřízení odvolání, bylo-li se zmateční stížností spojeno (§ 2 posl. odst. zákona).
(Rozh. ze dne 1. prosince 1927, Zm I 531/27.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání stížnost obžalovaného do usnesení krajského jakožto nalézacího soudu v Plzni ze dne 12. července 1927, jímž byla odmítnuta jeho zmateční stížnost do rozsudku ze dne 17. května 1927.
Důvody:
Usnesením nalézacího soudu ze dne 12. července 1927 byla odmítnuta zmateční stížnost obžalovaného z důvodu, že neobsahuje uvedení jednotlivých důvodů zmatečnosti v § 281 čís. 1—11 tr. ř. naznačených a že žádný z důvodů těch není označen ani jasným odkazem na skutečnost, za podklad mu sloužící. Ve zmateční stížnosti uplatňuje stěžovatel zmateční důvody podle § 281 čís. 4 a 9 a) tr. ř., neprovádí je však po zákonu. Co se týče zmatku podle čís. 4 § 281 tr. ř. postrádá zmateční stížnost předpokladu, žádaného § 281 čís. 4 tr. ř., aby byl obžalovaný pří hlavním přelíčení navrhl výslech svědků a naznačil okolnosti, o nichž měli býti slyšeni. Protokol o hlavním přelíčení neosvědčuje tvrzení zmateční stížnosti, a poněvadž je jeho doslov jedině směrodatným, není tu průkazu, že stěžovatel učinil návrh, jejž tvrdí. Obžalovaný napadá dále ve zmateční stížnosti rozsudek nalézacího soudu ze zmatečního důvodu podle § 281 čís. 9 a) tr. ř., ovšem jen potud, pokud byl uznán vinným zločinem spáchaným na Skladištním družstvu v L. Obžalovaný prováděje tento hmotněprávní důvod nedrží se však předpisu § 288 odst. druhý čís. 3 tr. ř., podle něhož dlužno položiti za základ skutečnosti, jež zjistil nalézací soud. Nalézací soud zjistil, že obžalovaný při objednání zboží pomýšlel již na to, že nezaplatí trhové ceny za dodané zboží a tím na majetku poškodí dodávající firmu. Tohoto zjištění, jež se stalo bezvadně, stěžovatel však nedbá, tvrdě, že neměl proti firmě Skladištní družstvo v L. podvodného úmyslu. Neprovádí tudíž stěžovatel zmatečního důvodu podle § 281 čís. 9 a) tr. ř. po zákonu a nelze proto k jeho dotyčným vývodům přihlížeti. Není tedy zmateční stížnost po zákonu provedena v žádném směru a neopírá se tudíž o žádný zmatečný důvod v § 281 čís. 1—11 tr. ř. naznačený. Byla tedy právem odmítnuta nalézacím soudem podle § 1 čís. 2 zák. ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. z roku 1878. Pokud jde o odvolání veřejného obžalobce, postupují se spisy vrchnímu zemskému soudu v Praze ku příslušnému řízení (§ 2 uv. novely).
Citace:
Čís. 2990. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 889-890.