Z ciziny

Když je někdo příliš poslušným.

V útulném hostinci na Bielanské ulici ve Varšavě seděla jednoho zimního večera společnost známých u karet. Při kartách jak známo utíká čas jako voda a tak dříve než se hráči nadáli, bylo jedenáct hodin. Jistý pán, kterého žena doma v tuto hodinu očekávala, ulekl se velmi, že už je tolik hodin, neboť neměl od ženy „přes čas“. Poněvadž však mu právě karta znamenitě padala, rozhodl se, že nebude „rozbíjeti společnost“ a požádal tedy jednoho svého známého, který kibicoval, aby byl tak dobrý a došel do bytu k jeho ženě se vzkazem, že manžel v kartách pěkně vyhrává, a proto že přijde domů teprve za nějakou hodinku, aby žena se o něj nestrachovala.
Kibic Maryan Radoszi ochotně slíbil, že věc vyřídí. Manžel však mu ještě řekl: „Víte co, milý kamaráde, nemusí to u nás nikdo vědět, že tam jdete. Abyste nemusil zvonit a bouřit dům, dám vám klíče. Zde je klíč od domu a tady klíč od bytu. Žena nebude asi ještě spát a bude na mne čekat. Ložnice je druhý pokoj napravo, jděte přímo tam, žena tam asi čte.“
Posel vzal klíče a šel. Bez nehody dostal se až do bytu a po tmě došel až ke dveřím ložnice. Otevřel, ale tam bylo tma a ze tmy se ozval uleknutý ženský hlas: „Kdo je to?“
Posel podle pravdy odpověděl: „To jsem já,“ načež rozespalý ženský hlas mu řekl: „Nerozsvěcuj, ať se neproberu ze spánku. Svlékni se a ulehni potmě; já jsem moc ospalá.“
Posel byl tak poslušný, že nečekal dalšího vyzvání, odstrojil sе potmě a ulehl do postele.
Paní, která ho k ulehnutí vyzvala, zpozorovala sice svůj omyl, ale bohužel zpozorovala to trochu pozdě ...
Příliš ochotný posel musil se zodpovídtli před varšavským trestním soudem ze žaloby pro znásilnění. Byl také uznán vinným a odsouzen na půl roku do vězení. Podal proti rozsudku odvolání a dovolával se toho, že není zde náležitosti § 522, totiž nedostatku souhlasu se strany ženy. Dokazoval, že o znásilnění nemůže zde býti ani řeči, poněvadž on pouze uposlechl vyzvání, které mu paní učinila.
Odvolací soud uznal důvodnost uplatňovaných námitek a rozsudek pro znásilnění zrušil. Prohlásil však, že Maryan Radoszi dopustil se podvodu, pro nějž ho odsoudil do vězení na tři měsíce s podmíněnou lhůtou čekací.
Po druhé nebude už pan Maryan Radoszi tak příliš poslušným, neboť se přesvědčil, že přílišná poslušnost se někdy nevyplácí.
br.

Citace:

Když je někdo příliš poslušným. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 9, s. 111-112.