=Váž. civ., 10 (1928), sv. 1 / č. 7878

Čís. 7878.


Byla-li manželova žaloba o rozluku manželství zamítnuta proto, že jest tu rozvrat manželství, jejž zavinil žalující manžel, nemůže se manžel domáhati na manželce, by ho sledovala do jeho bydliště.
(Rozh. ze dne 16. března 1928, Rv I 835/27.)
Žalobu manžela, by byla manželka uznána povinnou, sledovati ho do jeho bydliště, procesní soud první stolice pro tentokráte zamítl. Odvolací soud k odvolání žalobce napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
Stačí úplně rozsudek, jímž žaloba žalobcova o rozluku zamítnuta byla a z něhož plyne, že tu rozvrat je a že jej zavinil žalobce, ve spojení s výpovědí svědka Dr. M-а, kterou nižší stolice přijaly za pravdivou, zjišťujíce její obsah, že žalobce po podání této žaloby prohlásil k němu jako k zástupci žalované, že se dá věc mezi ním a manželkou urovnati jen pod podmínkou, že manželka svolí k rozvodu nebo k rozluce. Sám tedy trvá na rozvratu a je zřejmo, že jeho návrh, by se k němu vrátila, není míněn upřímně a opravdově, nýbrž mu má býti jen východiskem z nesnází rozvratem manželství od něho zaviněným způsobených; doufalť patrně, jak to jeho vyjádření k Dr. M-ovi dokazuje, že se mu podaří tímto sporem pohnouti žalovanou k rozvodu nebo k rozluce nebo se zhostiti povinnosti vyživovací.
Citace:
č. 7878. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 455-456.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).