Zpráva o schůzi konané dne 23. dubna 1931.

Tuto schůzi konala Právnická jednota společně s Jednotou pro vědy pojistné za předsednictví starosty obou jednot, univ. prof. Dr. Hermanna-Otavského. Prof. Dr. Hermann-Otavský, zahájiv schůzi, promluvil vřelými slovy o zemřelém členu Právnické jednoty Dr. Františku Kabešovi. Tento vynikající pražský advokát náležel k nejstarším členům Právnické jednoty, do níž vstoupil v r. 1881. Přítomní uctili jeho památku povstáním. Potom přešel předsedající k dennímu pořádku a sdělil, že za členy se hlásí Société de Législation comparée roumaine v Bukurešti a Dr. Josif G. Cohen, advokát v Bukurešti, člen Zákonodárné rady rumunské (Conseiller au Conseil législatif), generální sekretář výše jmenované Rumunské společnosti pro srovnávací pravovědu a redaktor několika odborných rumunských časopisů. Předsedající vzpomenul přátelských a srdečných styků, jež se rozvinuly v poslední době mezi Právnickou jednotou a Rumunskou společností pro srovnávací pravovědu, jež jest odbočkou proslulé Francouzské společnosti pro srovnávací pravovědu v Paříži. Před několika měsíci byl tento přátelský poměr dokumentován významnou přednáškou, kterou přednesl v Právnické jednotě Dr. Cohen, generální sekretář Společnosti.
Když oba tito noví členové byli přijati, udělil předsedající slovo Dr. Josefu Hornovi, náměstku ředitele banky Slavie v Praze, k jeho přednášce : »O zcizení a jeho účincích podle zákona o smlouvě pojišťovací«. Přednášející vytkl úvodem, že zákon o smlouvě pojišťovací ze dne 23. prosince 1917, čís. 501 ř. z. vyslovuje v § 63 zásadu, že smlouva pojišťovací zaniká, není-li tu v době, kdy pojištění začíná, zájem na pojištění, nebo pomine-li tento zájem na pojištění po tom, kdy pojištění začalo. Z této zásady stanoví zákon výjimku při zcizení pojištěné věci v tom směru, že zcizení samo o sobě nemá ještě za následek zánik pojišťovací smlouvy, nýbrž zánik tento nastává teprve za podmínek zákonem stanovených, při čemž ovšem platný zákon o smlouvě pojišťovací činí rozdíl co do účinků mezi pojištěnou věcí nemovitou a movitou.
Pokud jde o zcizení nemovité věci, pojednává o něm zákon v §§ 64—66, v nichž stanoví tyto zásady:
Podle § 64 přecházejí zcizením ex lege všechna práva a povinnosti z pojišťovací smlouvy na nabyvatele, při čemž zcizitel nebo nabyvatel jest povinen pojišťovateli zcizení neprodleně oznámiti. Zcizením jest rozuměti zcizovací jednání samotné, nikoliv teprve nabytí knihovního vlastnictví podle § 431 obč. zák. Podle § 65 pak jest pojišťovatel oprávněn do jednoho měsíce po tom, co o zcizení zvěděl, vypověděti nabyvateli smlouvu a neučiní-li tak v této lhůtě, zaniká jeho právo výpovědní; nabyvatel jest pak oprávněn vypověděti pojišťovací poměr do jednoho měsíce po tom, co se ujal držby pojištěné věci ve smyslu § 312 obč. zák. Výpověď nabyvatelova jest bez výpovědní lhůty a stává se účinnou okamžikem, kdy byla pojišťovateli doručena. § 66 vyslovuje všeobecnou zásadu, že ustanovení §§ 64 a 65 vztahuje se též na každou, jinou změnu v osobě vlastníka pojištěné věci nemovité, včítajíc v to nucenou dražbu, při níž platí doba udělení příklepu podle § 183 ex. ř. za dobu zcizení, ovšem za předpokladu, že podle § 157 ex. ř. nebude příklep pravoplatně zrušen, nebo nepozbude-li povolením opětovné dražby nebo soudním přijetím předražby účinnosti.
Pokud jde o zcizení movité věci pojištěné, stanoví § 67, že v tomto případě zaniká pojišťovací poměr, jakmile se věc vyloučí z úchovy zcizitele, tudíž okamžikem, kdy věc vyjde z faktické moci zcizitelovy ve smyslu § 309 obč. zák. Zvláštní ustanovení pak má zákon, pokud jde o přechod pojištěné věci dědictvím, a to v § 68, který stanoví, že přechod pojištěných věcí nemovitých dědictvím nedotýká se vůbec pojišťovacího poměru, pokud pak jde o pojištění movitých věcí, lze učiniti platné odchýlné ujednání. Další ustanovení o zcizení pojištěné věci obsahuje § 94, pokud jde o pojištění krupobitní, při čemž na rozdíl od ustanovení § 65 platí zásada, že pojišťovatel může nabyvateli vypověděti pojišťovací poměr toliko pro konec pojišťovacího období, v němž o zcizení zvěděl. Dále poukázáno na obsah § 108 pojednávajícího pro odbor pojištění dobytčího o zcizení pojištěného zvířete, na obsah § 114 pro odbor pojištění dopravního, pokud jde o zcizení dopravovaného zboží a lodí, na § 123 odst. 3 pro odbor pojištění odpovědnostního a § 156 pro odbor pojištění úrazového, které pojednávají o účincích zcizení podniku pojištěného proti dvěma posléze uvedeným risikům. Konečně vyloženy zásady práva na Slovensku platného pro zcizení pojištěné věci (§ 484 zák. čl. XXXVII. z r. 1875), podle něhož nastává obdobně jako podle práva u nás platného přechod pojišťovací smlouvy na nabyvatele, při čemž ovšem podle práva na Slovensku platného se nečiní rozdíl mezi věcí nemovitou a movitou.
V závěru přednášky byla zdůrazněna nutnost nejen unifikace, ale i reformy pojišťovacího práva, ježto i zákon o smlouvě pojišťovací ze dne 23. prosince 1917, čís. 501 ř. z. vyžaduje vzhledem k nabytým s ním zkušenostem, různých změn.
Předsedající starosta prof. Dr. Hermann-Otavský poděkoval na to přednášejícímu za tuto zdařilou přednášku, jež vhodně zapadá do prací o právu pojišťovacím, podaných na III. sjezdu čsl. právníků v Bratislavě.
Dr. Vladimír Kubeš, t. č. II. jednatel.

Citace:

KUBEŠ, Vladimír. Výroční zpráva o činnosti Právnické jednoty v Praze za rok 1936, podaná na valné hromadě dne 13. května 1937.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1938, svazek/ročník 77, číslo/sešit 1, s. 81-88.