Frypés Karel, O právních poměrech dětí, poručenců a opatrovanců. Se zvláštním zřetelem k novellám k obč. zák. a řádu o zbavení svéprávnosti. Praha 1917. Nákladem B. Kočího (B. Kočího právnické a politické příručky sv. II). Str. 152.
Autor učinil si úkolem podati stručný nástin o právech dětí, poručencův a opatřovanců hledíc k novým právním předpisům. Není-li jeho cílem než poskytnouti širším, neprávnickým, kruhům nejdůležitější informace o těchto věcech, pak celkem svého cíle, trvám, dojde. Jeť psána knížka dobře a přehledně a všímá si s dostatečnou úplností předpisů, které se vztahují k osobám, stojícím pod zvláštní ochranou soudů. Podrobné znalosti přítomného stavu právního arci nesjedná. Není také prosta pochybení a to dosti četných. Uvádím zde jen taková, která hledíc k účelu knížky zdají se mně významná. Není předem správné, že domněnka manželského zplození svědčí dětem, které se narodili do tří set dní po prohlášení manželství neplatným. Mýlivý je ve své všeobecnosti passus, že dítě narozené po uplynutí zákonné lhůty bude manželské, bude-li prokázáno, že je zplodil manžel. Bylo-li manželství rozloučeno a dítě se narodí třeba několik let po tom, bude dítě nemanželským, i když bude prokázáno, že je zplodil bývalý manžel. Schází výslovné připomenutí, že ve sporech o oduznání manželského zplození bude žalovaným vždy opatrovník zřízený k obhájení manželského zplození. Nelze souhlasiti s tvrzením, že by legitimace per rescriptum principis měla místo jen tehdy, když nemá místa legitimatio exlege nebo nelze provésti legitimaci per subsequens matrimonium. Není správné, že při adopci jest účastníkům dána úplná volnost určití příjmení zvolencovo (sr. § 182, 1. věta). Zvláštní zmínky zasloužilo, že adoptant nemá zákonného dědického práva po adoptovaném. Velmi důležitý passus na str. 65 není jasný: Mělo tam býti řečeno, že osoby zbavené svéprávnosti částečně pro choromyslnost nebo slabomyslnost mohou pořizovati jen ústně na soudě (o celém jmění) a vstupovati v manželství se svolením soudu a podpůrce, a že ostatní osoby svéprávnosti z části zbavené mohou sice pořizovati v libovolné formě, ale jen o polovině jmění, mají-li zákonné dědice. Při zmínce o § 267, kde se vykládá, že nejvyšší odměna poručníka mají býti 4000 zl., zapomněl pisatel, že obč. zák. má měnu vídeňskou a že tedy 4000 zl. nerovná se 8000 K, nýbrž jen 3280 K. Nenašel jsem také zmínky o §§ech 1494 sl., jež přece také táhnou se k právnímu postavení osob, o nichž pisatel pojednává.
K.