Unifikace právního řádu v Jugoslávii

. Část I. Kodifikace trestního práva hmotného a procesního. Právnická fakulta university Komenského v Bratislavě. Zprávy ústavu slovanských práv. Č. 2. V Bratislavě 1931. Str. 60.
Ústav slovanských práv při universitě Komenského v Bratislavě požádal vynikající právníky jihoslovanské, aby napsali stručné informativní pojednání o tvoření nového práva v Jugoslávii. Pro obor práva trestního vyhověl žádosti prof. Dolenс z Lublaně, pro obor práva občanského a civilního procesu prof. Dr. Živojin Perič z Bělehradu. V publikaci, o níž referujeme, vycházejí zatím dva články prof. Dolence o kodifikaci trestního práva hmotného a procesního.
V oboru trestního práva hmotného bylo tu v době vzniku království Srbů, Chorvatů a Slovinců neméně než šest různých právních řádů, k nimž se dospělo namnoze zcela odchylným historickým vývojem. Autor podává velmi přehledný nástin tohoto vývoje v jednotlivých oblastech, načež přistupuje k vylíčení příprav pro jednotný trestní zákoník. Podává nejprve přehled zákonodárných opatření, která měla splniti nejnaléhavější potřeby unifikační, jako předpisy o ochraně státu, ustanovení vidovdanské ústavy, zákon o tisku, zahrnující též ochranu cti a j. Dále se zabývá osnovou trestního zákona z roku 1922, která obsahuje jen ustanovení o zločinech a přečinech, kdežto přestupky vylučuje z pravomoci trestního soudnictví a postupuje je soudnictví policejnímu. V tom, jakož i v rozlišení přečinů a zločinů, má osnova některé společné rysy s naší osnovou, liší se však od ní větším počtem způsobů trestů na svobodě. Jako jiné novodobé návrhy, obsahuje i osnova bohatou výzbroj t. zv. zabezpečovacích opatření trest doplňujících nebo nahrazujících. V přepracované podobě byl návrh roku 1926 předložen Skupštině; potom následovala osnova zákona o přestupcích pro království SHS. Rok nato byly obě osnovy předloženy po nepatrných celkem změnách nově zvolenému sněmu spolu s návrhem zákona o výkonu trestů na svobodě, ale pro rozpuštění Skupštiny touto projednány již nebyly. Byly pak uzákoněny po přípravě v tříčlenné komisi až po státním převratu roku 1929. Teprve rok nato byl vydán další důležitý trestní zákon o potírání korupce. Dolenc nikterak nezakrývá technických chyb a nedůsledností nového trestního práva, neopomíjí však podotknouti, že všeobecný úsudek o novém trestním zákonodárství není nepříznivý a že je praxe brzy uvedla v život. V druhém článku probírá autor stejným způsobem kodifikaci trestního procesu, při niž byl úkol zákonodárcův potud snažší, že mu bylo sjednotiti jen tři různé právní oblasti. Po vytvoření nového státu jihoslovanského byly změněny především některé předpisy o soudní organisaci a vydána ustanovení směřující k úlevě soudům. K porotním soudům choval se při tom zákonodárce velmi odmítavě v souhlase s míněním většiny praktických právníků domácích. Osnova trestního řádu byla předložena předsednictvu Národní Skupštiny roku 1926. Organisace trestních soudů liší se podle ní v některých směrech od trestního řádu Glaserova, jehož se jinak přidržuje. U okresních soudů soudí samosoudce lehčí přečiny. U sborových soudů soudí samosoudce ostatní přečiny a zločiny spáchané mladistvými. Tříčlenný senát rozhoduje o zločinech, pro něž stanoví zákon trest na svobodě do 5 let. Těžší zločiny náležejí před senát pětičlenný. Postup pro opravné prostředky jest od okresního soudu k tříčlennému senátu u sborového soudu, od samosoudce sborového soudu prvé stolice k odvolacímu soudu, který rozhoduje v tříčlenném sboru v podstatě podle předpisů, jež platí pro odvolání proti rozsudku okresního soudu k sborovému soudu prvé stolice (podle zásad o úplném odvolání). Opravné prostředky proti rozsudku senátu sborového soudu prvé stolice jsou upraveny podobně jako v trestním řádu Glaserově, pro podporu určitých důvodů zmatečnosti jsou však přípustná »nova«. O řízení proti mladistvým platí zvláštní předpisy. Osnova stala se s některými změnami zákonem záhy po uzákonění nového trestního zákoníka. —
Popis postupu kodifikačních prací je podán velmi přehledně a názorně. Bude zajímati i československého právníka, kterému náleží řešiti mnoho podobných problémů. Dějiny kodifikačních prací v Jugoslávii potvrzují známou zkušenost, že velkým kodifikacím daří se spíše za režimu absolutistického, než pod vládou demokracie. To je zvláště patrné v oboru trestního zákonodárství, kde došlo v poslední době k uzákonění nových zákonů právě ve státech ovládaných diktaturou (v Rusku, Italii, Španělsku).
Sluší přičísti k zásluze ústavu slovanských práv při universitě Komenského, že usnadnil našim právníkům seznámiti se s postupem kodifikačních prací ve státě, s nímž máme mnoho společných zájmů. Mělo jen býti více dbáno ustálené odborné terminologie. Místo »zabezpečující opatření« užívá se obecně terminu »zabezpečovací opatření«, místo »projekt«, »osnova« nebo »návrh«, místo »trestní čin« »trestný čin«, místo »trestné řízení« »trestní řízení«, Také korektura mohla býti pečlivější. Solnař.

Citace:

KRČMÁŘ, Jan. § 3. O rozdílech mezi smlouvou námezdní a schovací. O smlouvě námezdní dle práva rakouského se zřetelem ku právu římskému I. Čásť úvodní. Praha: Sborník věd právních a státních, 1902, s. 84-91.