=Všehrd, 12 (1931) / Slavnostní instalace rektora Komenského university v Bratislavě, prof. Dr. Alberta Miloty

Slavnostní instalace rektora Komenského university v Bratislavě, prof. Dr. Alberta Miloty

 konala se dne 27. listopadu 1930 ve velké aule v budově právnické fakulty. Za přítomnosti zástupců ministerstva, slovenské země, města a jiných úřadů civilních a vojenských, za velké účasti studentstva podal zprávu o uplynulém školním roce, ve které mimo jiné vyzdvihuje odstupující rektor, prof. Dr. Christian Hynek potřebu více dotací, více zájmu než požívala dosud. Jest jinak nebezpečí, že její ústavy zůstanou pozadu za rychlým krokem vědy a že nebudou moci vychovávati zdatný, na výši doby stojící vědecký dorost. Universita, co se týče počtu posluchačů, neustále roste: v zimním semestru měla 1700 posluchačů, v letním 1689, z toho na právnické fakultě v zimním 1010, v letním 947 posluchačů. Učitelských sil měla 97, z toho na právnické fakultě dva nově habilitované docenty: Dr. J. Karvaš pro národní hospodářství a Dr. Ráliš pro kriminologii. Universitní knihovna před nedávném slavila významné jubileum, kdy počet svazků dostoupil počtu 200000.
Po své zprávě oznámil odstupující rektor, že voličové akademického senátu jednohlasně zvolili Dr. Alberta Milotu, řádného profesora práva trestního a trestního řádu, rektorem pro rok 1930/31. Prorektor Dr. Ch. Hynek uvedl pak stručný životopis svého nástupce, v kterém vyzdvihnul jeho zásluhy učitelské, vědecké i politické.
Na konec čte významný dopis předsedy senátu Dr. Soukupa, kterým tento blahopřeje svému pomocníku z r. 1918 a nynějšímu kolegovi v senátě, a přeje mu, aby jako rodák Chodska, kdysi přední stráže státu, hájil se zdarem zájmy republiky na druhé stráži státu, v slovenské Bratislavi. Po skončení instalačního aktu ujímá se slova Dr. Milota k přednášce o volnosti soudcovské v trestním právu. Předmět své přednášky označil jako jeden z nejdůležitějších problémů trestního práva. Zákon musí jednak chrániti společnost před zločinci, jednak před násilím státu a zneužití trestní moci. V dobách, kdy stát byl despotou, měl zákon tendenci, přesnou až do komistiky zabíhající definicí, vytyčovati pravomoc soudcovu. Vliv pokroku a zesílení svobod občanských způsobilo postupné uvolňování soudcovo a zesilování právní aequity. Zákon jest schema, kterým nedá se znásilňovat rozmanitost života. Aequitas jest ideál, ke kterému směřuje vývoj. Zákon má jen dáti rámec, v němž soudce rozhodne v individuálním případe a sice tak jak asi by v onom případě rozhodl zákonodárce. Jest tu ovšem problém nebezpečí mezer v zákoně a opačně, eventualita nebezpečí šablony příliš přesné definice. Osnova čsl. trestního zákoníka dosáhla uplatnění aequity jednak úpravou definic, jednak možnosti kvalifikovati týž faktický čin buď jako zločin nebo přečin, stanovením trestních sazeb širokého rozpětí a zavedením vedlejších trestů. Ideální řešení by bylo zrušiti zákonnost trestu a nahraditi ji volným právem. Doba však na to ještě není zralá. Každá úprava volnosti soudcovské může míti jen cenu relativní, podle poměrů a demokratičnosti států a vzdělanosti soudců. Přípravná osnova čsl. trestního zákoníka dává soudci dostatečnou volnost, aby mohl býti opravdu činitelem sociálním a nemusel upadnouti do šablonovitosti. Šablonovitost a povrchnost jest největším nepřítelem nejen v právu, nýbrž i v celém životě. A proto doporučuje mládeži studující, chce-li dobře sloužiti národu a lidstvu, aby se zbavila těchto nectností a pěstovala naproti tomu kritičnost, objektivnost, chránila se negace a hleděla získati ve všem široký rozhled. Pak vyhneme se malicherným bojům a neporozumění. Kohout.
Citace:
Slavnostní instalace rektora Komenského university v Bratislavě, prof. Dr. Alberta Miloty. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1931, svazek/ročník 12, číslo/sešit 5, s. 154-155.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).