Čís. 2691.Subjektivní skutková podstata zločinu §u 155 a) tr. zák. předpokládá všeobecný nepřátelský úmysl §u 152 tr. zák. a vědomí pachatelovo, že nástroj, kterého k činu použil, a způsob, jakým ho použil, obyčejně s sebou nesou nebezpečenství života. (Rozh. ze dne 8. března 1927, Zm II 77/27.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského jakožto nalézacího soudu v Olomouci ze dne 16. prosince 1926, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem těžkého uškození na těle podle §§ 152, 155 a) tr. zák., zrušil rozsudek nalézacího soudu jako zmatečný a věc vrátil soudu prvé stolice, by opakoval hlavní přelíčení a znovu rozhodl, mimo jiné z těchto důvodů: Zmateční stížnost jest odůvodněna, pokud tvrdí, že skutková podstata zločinu §u 155 a) tr. zák. není dána po subjektivní stránce. Neníť v rozsudku zjištěna. K subjektivní stránce zločinu podle § 155 a) tr. zák. náleží všeobecný nepřátelský úmysl §u 152 tr. zák. a vědomí pachatelovo, že nástroj, kterého k činu použil, a způsob, jakým ho použil, obyčejně s sebou nesou nebezpečenství života. Jinými slovy: musí si býti vědom zákonem zmíněné nebezpečnosti nástroje i způsobu použití. V souzeném případě se rozsudek ani nezmiňuje o subjektivní stránce činu mimo slov zákona uvedených ve výroku. O tom, zda si byl pachatel vědom oné nebezpečnosti, vůbec mlčí. Následkem toho není v rozsudku zjištěna úplná skutková podstata trestného činu, jímž byl obžalovaný uznán vinným, a rozsudek je neúplný. Bylo tedy zmateční stížnost uznati za odůvodněnou potud, pokud rozsudku vytýká zmatek podle §u 281 čís. 9 a), po případě 10 tr. ř. Proto za souhlasu generálního prokurátora bylo jí vyhověno již v neveřejném zasedání podle §u 5 zák. z 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. z roku 1878, a rozsudek zrušen jako zmatečný. Protože nedostatek skutkových zjištění po stránce subjektivní nedovoluje, by zrušovací soud rozhodl ve věci samé, musila býti vrácena do první stolice k novému projednání a rozhodnutí.