=Boh. adm., 2 (1920) / č. 501

Č. 501.


Volební právo do obcí: * Dohlédací úřad může zrušiti volbu do obecního zastupitelstva z moci úřední toliko, byla-li zvolena osoba nevolitelná (§ 53 zák. ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n.). Při jiných vadách volby může zakročiti jen k námitkám podaným voličem k tomu oprávněným.
(Nález ze dne 2. září 1920 č. 8068.)
Věc: Jan Mick a soudruzi ve Lhotě u Šternberku (adv. Dr. K. Schreiter z Prahy) proti zemské správě politické v Brně stran volby do obecního zastupitelstva a obecní rady.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Rozhodnutím volební komise při okresní správě politické ve Šternberku ze dne 1. června 1919 čís. 6858 bylo nalezeno právem, že 42 ošetřovatelům a ošetřovatelkám zemského ústavu pro choromyslné ve Lhotě volební právo v této obci nepřísluší, poněvadž se v této obci sice zdržují, nemají tam však bydliště, pročež nebyli zapsáni do seznamu voličského.
Nálezem nejvyššího správního soudu ze dne 23. října 1919 čís. 5207 (viz Boh. č. 216) bylo toto rozhodnutí zrušeno pro vady řízení. Nejvyšší správní soud vycházel v tomto svém nálezu z názoru, že ošetřovatelský personál zemského ústavu pro choromyslné měl by bydliště v sídle tohoto ústavu, kdyby byl k němu v poměru čeledním ve smyslu zákona ze dne 2. května 1886 čís. 53 z. z. a shledal v tom, že okolnosti pro posouzení poměru toho rozhodné nebyly vyšetřeny, vadu řízení, k jejímuž odstranění naříkané rozhodnutí zrušil.
Zatím byla vykonána dne 15. června 1919 volba do obecního zastupitelstva ve Lhotě, které se zmíněných 42 ošetřovatelů a ošetřovatelek nesúčastnilo, protože nebyli do voličských seznamů zapsáni. Když proti této volbě nebylo podáno námitek, byla dne 9. července 1919 vykonána volba starosty a obecní rady, proti které rovněž nebyly námitky podány.
Naříkaným rozhodnutím zrušila zemská správa politická v Brně obě tyto volby z moci úřední. O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nejvyšší správní soud toto:
Žalovaný úřad odvolává se k odůvodnění svého rozhodnutí na § 56 vol. ř., v odvodním spise pak na své právo dohlédací. Naříkané rozhodnutí nebylo vydáno ve smyslu § 56 zákona ze dne 31. ledna 1919 čís. 75 sb. z. a n. k podaným námitkám, nýbrž z moci úřední. O opravě výsledku volby úřadem dohlédacím z moci úřední mluví však zákon o volení v obcích na jediném místě, a sice v § 53 1. c. a tam jest pravomoc dohlédacího úřadu obmezena na jediný určitý případ, když totiž byla do obecního zastupitelstva zvolena osoba nevolitelná. Právo z moci úřední zrušiti volbu do obecního zastupitelstva nebo obecní rady pro jiné vady, nežli jest vada v § 53 1. c. uvedená, není v zákoně dáno žádnému úřadu. Pravomoc politického úřadu II. stolice dle §§ 56 a 67 vol. ř. zrušiti volbu do obecního zastupitelstva nebo obecní rady pro jiné vady volebního řízení, nežli jest nedostatek volitelnosti osoby zvolené, předpokládá námitky podané voličem v obci oprávněným.
Zrušila-li tudíž zemská politická správa jako úřad dohlédací z moci úřední volbu do obecního zastupitelstva a volbu starosty a obecní rady pro jiné vady, nežli pro vadu v § 53 vol. ř. uvedenou, osobila si kompetenci, kterou jí zákon neposkytuje, a porušila ustanovení zákona o opravném řízení volebním.
Bylo proto naříkané rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost a nebylo zapotřebí řešiti ostatní námitky stížnosti.
Citace:
č. 501. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 504-505.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).