Chytil Karel, Česká koruna královská a koruny panovničí do XVII. stol. Doby, postavy a díla I. V Praze 1917. Stran 92.
V dnešní době věnuje se zase zvýšená pozornost tomu, co zůstalo zachováno ze starých dob českého státu. K+ památkám těm patří také korunovační klenoty českých králů, z nichž nejpřednějšímu, koruně věnoval profesor Chytil první číslo krásně vypravené sbírky Topičovy. Autor, jeden z těch několika málo osob, které zúčastnily se posledního otevření českých korunovačních klenotů (1911), umístil korunu českou ve vývoj panovnických korun vůbec. V první stati sleduje proto starší koruny před českou, od různých orientálních ozdob panovnických k věnci a diademu římskému a k jednoduchým korunám starých králů visigotských a lombardských. K jednoduššímu staršímu typu patří také staré římská koruna i koruna uherská. Ve Francii začíná v koruně převládati jako základní složka lilie, a k tomuto francouzskému typu koruny patří i česká.
České koruně věnováno jest pak jádro spisu Chytilova. Autor zmiňuje se o starší podobě české koruny a jejích osudech a potom zvláště obšírně o nynější koruně z doby Karla IV., popisuje podrobně předpisy korunovační, jednotlivé korunovace do bitvy bělohorské, způsob uložení koruny a její někdy dosti divné osudy, kdy nebylo mnohdy daleko do toho, aby se ztratila.
Potom přechází autor k novějším korunám, zvláště císařů byzantských, panovníků moskevských, tiaře papežské a novější koruně císařské. V poslední stati pak jsou stručně popsány korunovační slavnosti české od bitvy bělohorské až do korunování krále Ferdinanda V.
Velmi zajímavý text provázen jest celou řadou dokonalých reprodukcí, které činí publikaci zvláště neodborníku tím cennější. Právního historika zajímají hlavně vývody Chytilovy o uschování koruny, v nichž najdeme i řadu nových podrobností, z nichž třeba upozorniti alespoň na otázku, kdy začala se chovati koruna na Karlsteině. Jednu poznámku bych měl: Autor užívá s oblibou označení svatováclavská koruna a označení to také hájí. Mělo by při tom býti jasněji vytčeno, že výrazu toho možno však užíti jenom pro klenot sám a nikoliv pro český stát, pro který jediným správným označením jest „česká koruna anebo koruna království českého“. V tomto významu přeneseném se v staré době výrazu svatováclavská koruna neužívalo a zavedli ji skutečně teprve novináři XIX. věku.
Kapras.