I. Patří-li pozemek malým pachtýřem požadovaný k velkému majetku pozemkovému státem zabranému, netřeba zkoumati tvoří-li týž hospodářskou součást deskového statku.
II. Takovouto součásti jest každý pozemek, jenž svým výnosem slouží potřebám statku a na němž by spolu bylo hospodařeno, kdyby nebyl propachtován. Požadavek, aby pozemek se statkem byl spoluobděláván neb by tvořil fysický celek se statkem neb byl jeho nezbytnou součástí, klásti nelze. Příspěvek k §u 1 zák. ze dne 27. května 1919 č. 318 sb. zák.

H. požadoval na Z. jako malý pachtýř pozemek, který před lety prodal Z., avšak hned téhož roku jej dostal do pachtu a od té doby přes 20 let užíval. Z. jest majitel deskového statku. Po nabytí požadovaného pozemku lámal na něm po 14 dní kámen, pak činnost tu zastavil a od těch dob drží pozemek pachtýř. Požadovaný pozemek zůstal v pozemkové Knize obce Dolní K., nebyl nikdy přepsán do desk zemských.
O. s. v H. přiznal H. nárok na požadovaný pozemek.
Rekursní soud v P. tento nárok zamítl odkazuje k tomu, že pozemek musí tvořiti součást zemskodeskového statku, aby tu byl nárok podle § 1. odst. 2 zák. ze 27. května 1919 č. 318; po kupu přešel však zmíněný pozemek ihned v pacht bývalého majitele a nestal prý se tak pozemek ten součástí zemskodeskového statku.
Nejvyšší soud dovolacímu rekursu vyhověl, rozhodnutí ob oni soudů zrušil a odkázal věc okresnímu soudu, by po doplnění řízení ve věci znova rozhodl.
Důvody: Rekursní soud zamítl požadovací nárok pachtýřů z toho důvodu, že požadované pole bylo vlastníkem deskového statku hned po směně v r, 1899 dřívějšímu vlastníku propachtováno a že tudíž nebylo na něm nikdy s deskovým statkem hospodařeno. Než toto odůvodnění jednak nepřihlíží ke zjištění prvního soudu,, že tehdejší vlastník velkostatku po nějaký, byť i krátký čas pozemku toho. sám užíval k lámání kamene, jednali spočívá na šetření neúplném a nepostačuje k zamítnutí požadovací ho nároku.
Zákon ze 27. května 1919 č. 318 sb. dopouští požadovací právo v první řadě na pozemky státem dle zákona ze 16. dubna 1919 č. 215 Sb. zabrané; podle § 1. a 2. zák. tohoto je státem zabrán — s. výminkami v § 3. uvedenými — veliký majetek pozemkový vůbec t. j. soubor nemovitostí téhož vlastníka ve výměře v § 2. uvedené. Požadovací právo podle § 1. cit, zákona č. 318 sb, není na tom závislo, zdali stát již použil práva, zabraný majetek podle § 5. zábor. zák. převzíti a přidělovati, nýbrž postačí, když pozemek do takového souboru nemovitostí téhož vlastníka náleží.
V tom případě zůstává lhostejno, zdali pozemek ten je hospodářskou součástí deskového statku, záboru taktéž podléhajícího. Že statek deskový svou rozlohou je také velikým majetkem pozemkovým a podléhá záboru, je sice na snadě se domnívati, ale v nejistém připadle nutno podle § 17. cit. zákona tuto okolnost pro posouzení požadovacího práva důležitou vyšetřiti.
Teprve po zjištění, že deskový statek s rustikálními pozemky netvoří velký majetek pozemkový státem zabraný, přichází v úvahu, má-li býti peditovaný pozemek za hospodářskou součást deskového statku pokládán.
Zákon chtěl kromě pozemků státem zabraných požadovacímu právu podrobiti statky deskové bez ohledu na jejich výměru a také pozemky t. zv. rustikální, kteréž — nepatřily-H do velkého majetku pozemkového, podle původních návrhů zákona postiženy nebyly, a pozemky kostelní a obroční, ohledně kterýchž teprve zákon z 15. dubna 1920 č. 311 odstranil pochybnosti ze stylisace § 1. citov. zák. vzniklé.
K povaze pozemku jako hosipodářské součásti statku deskového nebo církevního samozřejmě nelze vyžadovati, aby byl spolu s ním obděláván, neboť pak by pozemky propachtované hospodářskou součástí nebyly a požadovány býti nemohly. Rovněž nemůže »býti požadavkem, aby, pachtovaný pozemek tvořil se statkem fysický celek nebo jeho nezbytnou součást, neboť i kostelní nebo obrnění pozemek je ve smyslu zákona hospodářskou součástí kostela nebo fary a může býti požadován, byť i u kostela nebo fary ani hospodářských budov nebo ani jiných zemědělských pozemků nebylo.
Dlužno tudíž za hospodářskou součást deskového statku pokládati každý pozemek, jenž svým výnosem slouží potřebám statku a na němž by spolu se statkem bylo hospodařeno, kdyby nebyl propachtován; naproti tomu pozemek, který hospodářsky náleží k jinému nedeskovému celku anebo, na němž by podle hospodářských zásad a zvyklostí nebylo s deskovým statkem hospodařeno, netvoří jeho hospodářskou součást a nemůže býti požadován, ačli nepatří do zabraného velkého majetku pozemkového.
Provedené šetření však se nevztahuje na všechny okolnosti podle toho, co řečeno, pro posouzení požadovacího práva důležité a nemůže býti základem spolehlivého rozhodnutí, pročež usnesení obou soudů na skutečnostech neobjasněných založená byla zrušena a věc odkázána prvnímu soudu, aby dopne řízení ve směrech shora naznačených znova o požadovacím právu rozhodl.
Rozhodnutí nejvyššího soudu v Brně ze 24. srpna 1920, čj. R-I 667 20/1.
Dr. Josef Beutl.

Citace:

I. Patří-li pozemek malým pachtýřem požadovaný k velkému majetku pozemkovému státem zabranému, netřeba zkoumati tvoří-li týž hospodářskou součást deskového statku.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1920, svazek/ročník 59, číslo/sešit 10, s. 399-401.