=Slovník veřejného práva československého, sv. 1 / Daň výčepní

Daň výčepní.


Snahy po zamezení přílišného užívání lihových nápojů vedou k ochranným opatřením, aby rozšiřování jejich bylo pokud možno co nejvíce omezováno a prodej jich, aby podléhal přímé kontrole. Důvody povahy etické způsobily zavedení licencí k výčepu a drobnému prodeji lihovin, kterým ruku v ruce následuje dávka z těchto povolení.
V bývalém Rakousku zavedena byla dávka z výčepu a drobného prodeje lihovin zákonem č. 62 ř. z. z r. 1881 — obecně zvaná d-í v.
Předmětem dávky byl výčep a drobný prodej pálených lihovin, které bez přísady nebo s přísadou hodily se za nápoje, i pokud byly prodávány v malých částkách, byt i v uzavřených nádobách jednolitrových a menších.
Základem při vyměřování dávky byla početnost obyvatelstva místa, kde zdaněná provozovna se nacházela, zjištěná při posledním, vyměření dávky předcházejícím, sčítání lidu. Výše dávky pohybovala se v sazbách od 10 K do 100 K. Platila se pololetně předem. Za každé místo, kde se provozoval pouze drobný prodej, platily se dvě pětiny sazeb. Za každé další místo, v němž se obchod pálenými nápoji provozoval jako hlavní zaměstnání, platila se jedna čtvrtina sazeb. Byl-li tento prodej zaměstnáním vedlejším, platila se jedna pětina sazeb s omezením, že dávka nesměla převyšovati pátý díl daně výdělkové.
Osvobozeny byly výčep a drobný prodej ve vojenských táborech polních i cvičných mimo kasárny zřízených, lihoviny v lékárnách prodávané na lékařský předpis a výčep v horských boudách.
Dávka byla zrušena cís. nař. č. 157 ř. z. z r. 1917.
Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi platí dosud zák. čl. XXV/1899 o t. zv. výčepním důchodku a nařízení býv. uh. min. fin. 64758/1899.
I tady byla tato dávka zavedena spíše z etických důvodů a je v podstatě dávkou za povolení (licenci) k provozování výčepu a maloprodeje lihových nápojů.
Předmětem výčepního důchodku je odbyt lihových nápojů a pálených lihových nápojů, t. j. tekutin obsahujících alkohol, nebo získaných destilací a způsobilých k výrobě lihových nápojů.
V odbytu rozeznáváme výčep a prodej. Výčep může býti neobmezený a obmezený. Výčepem neobmezeným rozumíme odbyt lihových nápojů v malém v uzavřených i otevřených nádobách k použití v obchodní místnosti i mimo ni. Výčep obmezený zahrnuje 1. nálev lihových nápojů do 1/10 l k požití v místnosti, 2. výčep přes ulici v malém v otevřených nádobách a 3. výčep piva a vína v uzavřených nádobách v obchodní místnosti.
Prodej je opět v malém nebo ve velkém. Prodej v malém zahrnuje živnostenský odbyt lihových nápojů v uzavřených nádobách, lihu a obyčejné pálenky nejméně 1/2 l (nikoli v sudech). Při prodeji ve velkém musí se prodati nejméně 251 vína, lihu a obyčejné pálenky 100 1 a jiných lihových nápojů 25 l. Velkoprodej vína, moštu a piva je volným.
Povolení (licence) k odbytu lihových nápojů uděluje se spolehlivým občanům státním. Z těchto povolení vybírá se dávka podle druhu a rozsahu, splatná vždy čtvrtletně předem.
Druh povolení dělí se na skupiny:
1. neobmezený výčep;
2. maloprodej, nálev s výčepem přes ulici, výčep lahvového vína a piva v kavárnách, cukrárnách, lahůdkářství s maloprodejem a nálevem nebo bez něho;
3. maloprodej s nálevem, výčep přes ulici s maloprodejem nebo bez něho a maloprodej nespadající pod č. 2, 4, 6;
4. maloprodej jako vedlejší obchod u obchodníků a kramářů;
5. nálev;
6. maloprodej vína vlastní úrody po dobu delší půl roku;
7. maloprodej vína vlastní úrody po dobu kratší půl roku.
Sazba na neobmezený výčep je sazbou základní a řídí se podle počtu obyvatelstva zjištěného při posledním sčítání, a podle toho, zda místo, pro které je povolení uděleno, je sídlem žup ní správy nebo sedrie, či nikoli. Sazba má 5 tříd.
Sazby na neobmezený výčep:
I. Místo je sídlem správy župní nebo sedrie:
obyvatelstva třída: 1 2 3 4 5
pod 10000 .... 150 100 80 60 30 Kč
10000—20000 200 150 100 80 40 „
přes 20000 .... 300 200 150 100 50 „
II. V místech ostatních:
pod 20000 .... 100 80 60 40 20 „
nad 20000 .... 150 100 80 60 40 „
Na další druhy povolení ukládá se dávka zlomkem sazeb výše uvedených, a to na skupinu ad 2. uvedenou čtýři pětiny, ad 3. tři pětiny, ad 4. polovina, ad 5. dvě pětiny, ad 6. jedna pětina, ad 7. jedna desetina.
Zmírnění sazeb může nastati snížením sazeb z nepravidelného výčepu (na nádražích, v útulnách a pod.), z příležitostného nálevu a výčepu přes ulici vína vlastní úrody s maloprodejem nebo bez něho, při čemž dávka činí část sazby za dobu výkonu nejméně však za čtvrt roku. Z výčepu trhovců a markytánů pro vojenská cvičení se platí 20 Kč ročně předem splatných.
Zmírnění sazby může nastati také přeřazením místa ze skupiny vyšší do nižší.
Při neobmezeném výčepu musí dávka obnášet za každých 500 obyvatel vždy aspoň střední sazbu. V místech s počtem obyvatelstva pod 10000, v nichž není sídlo župní správy nebo sedrie, dávka obnáší aspoň 40 Kč na každých 500 obyvatel. Při výčepu obmezeném a maloprodeji se dávka vyměřuje podle sazeb pravidelných. Pro výčep nebo maloprodej bez povolení vyměří se dávka jednou padesátinou roční sazby třetí třídy a to za každý třeba započatý týden.
Lékárny mohou prodávati léčivá vína, lihové léky a nápoje bez povolení, pokud jsou uvedeny v seznamu léčiv.
Vyměřovací období je tříleté. Sazby určí a vetřídění provede finanční úřad I. stolice za pomoci obcí. Vetřídění a sazbu oznámí pak stranám. Proti tomuto rozhodnutí je možný rekurs do 8 dnů k reklamační komisi. Do rozhodnutí reklamační komise možný opět rekurs do 8 dnů k ministerstvu financí.
Změna dávky ve vyměřovacím období může nastati, změní-li se ráz obchodu (rozšíření, přenesení obchodu a pod.).
Povolení zaniká zřeknutím, smrtí (vdova [vdovec] může provozovati vdovským právem neb s jejím souhlasem člen společné domácnosti, ohlásí-li to do 15 dnů) a odnětím. Nesplatná dávka se pak vymaže od čtvrtletí, jež následuje po nastalé skutečnosti.
Výčep a prodej lihových nápojů podléhá důchodkové kontrole. Přestupky proti předpisům trestají se pokutou od 2—200 Kč, v případě nedobytnosti náhradním trestem vězení. Současně lze odejmouti i povolení.
Literatura.
Funk: „Finanční vědaˮ; Drachovský: „Přehled finančního hospodářství v Československé republiceˮ; Vencálek: „Finanční universumˮ.
Václav Dvořák.
Citace:
Daň výčepní. Slovník veřejného práva Československého, svazek I. A až Ch. Brno: Nakladatelství Polygrafia – Rudolf M. Rohrer, 1929, s. 283-285.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).