Vyhledávání v dokumentech NPD: Všehrd, 5 (1924) - Zahraniční obchod republiky Československé podle výkazů Státního úřadu statistického.

Zahraniční obchod republiky Československé podle výkazů Státního úřadu statistického.

St. Režný (Praha).
Psal jsem již o thematu tomto v 10. čísle »Všehrdu« III. ročníku, kdy jsem na základě výkazů stát. úř. stát. sestavil obraz našeho zahraničního obchodu v létech 1920—1921. Dnes chci úvahu tehdejší rozšířiti i na roky následující, t. j. na rok 1922 a první polovinu r. 1923.
Musím se předně několika slovy zmíniti o velké změně technického způsobu, kterou pro stanovení hodnoty dovozu a vývozu státní úř. stát. zavedl; je to methoda deklarační na místo dřívější methody odhadní. Dříve fungovaly komise odborníků při stát. úř. stát., které ex post zjišťovaly hodnotu dovezeného a vyvezeného zboží na základě údajů o jeho množství. Dnes však každý dovozce nebo vývozce sám udá čili deklaruje hodnotu onoho zboží, které dováží nebo vyváží u příslušného celního úřadu, který údaje tyto zasílá stát. úř. stát. ke zpracování. Komise svrchu zmíněné mají dnes funkci po výtce kontrolní, dbajíce toho, aby nikde žádné nesrovnalosti se nevyskytly. Methoda nová je oproti staré jednak přesnější, jednak umožňuje daleko rychlejší zpracování materiálu. Dříve vždy teprve asi po půl roce mohl stát. úř. stát. vykázati hodnotu importu a exportu v roce minulém, dnes pak je s to hodnotu tuto vykázati za každý měsíc v krátkém času. Pro úvahu naši si uvedeme napřed přehledně celkový dovoz, vývoz a stav obchodní bilance od r. 1920 až do I. pol. roku 1923.
R. 1920 vývoz 690220 vag. za 275694161 dovoz 391016 vag. za 233844122
R. 1921 964577 > 27311586 > 22433293
R. 1923 945502 > 18086349 > 317541 > 12695516
V l. pol. r. l933 573830 > 5612355 > 141836 > 4071922
Aktivita bilance zahr. obchodu obnášela: r. 1920 4185003000 Kč, r. 1921 4878293000 Kč, r. 1922 5390833000 Kč, v I. pol. r. 1923 1540433000 Kč.
Z číslic těchto vidno předně, že bilance naše je stále aktivní značnými sumami, což má zajisté hlavní vliv na pevnou posici naší měny. Aktivita tato vůbec je předním sloupem konsolidace našich poměrů, jíž se také příznivě ode všech ostatních států střední a východní Evropy lišíme. Největší aktivita vykázána hlavně r. 1920 v obchodu s Rakouskem, Maďarskem, Francií, r. 1921 s předešlými a SHS., r. 1922 a v I. pol. r. 1923 s Rakouskem, Maďarskem a Anglií. Passivní jsme po celé toto období v obchodu hlavně s Německem a Unií. Dále však je z číslic svrchu uveřejněných zřejmo, že nemůžeme pro posuzování rozsahu naše zahr. obchodu se opírati o číslice udávající nám hodnoty dovozu a vývozu; příčina toho leží ve stálých kursových fluktuacích valut. Na př. náš vývoz r. 1921 oproti r. 1920 doznal značného vzestupu, asi o 30% (jak jsem ve zmíněné již úvaze své loni ukázal), přes to však, pro vzestup Kč mezitím nastalý, jeví se hodnota vývozu v roce tomto proti r. 1920 o něco menší.
Myslím, že pro zmíněné fluktuace valutní ani přepočítávání hodnoty na měnu poměrně konstantní, jako na dolary, není pro roční přehledy daleko přesně; relativně nejlepší měřítko pro skutečný rozsah zahr. obchodu snad budou nám poskytovati údaje o množství dovezeného a vyvezeného zboží podle jeho jednotlivých předmětů. Budeme-li ovšem jen po jednotlivý rok zkoumati, které zboží tvoří největší položky našeho vývozu nebo dovozu, musíme si pořad tento sestaviti podle hodnoty. Ale pro porovnání, zda klesá či stoupá rok od roku dovoz nebo vývoz toho neb onoho zboží, budeme si udávati množství.
Jak jsem byl zde již před rokem poukázal, eminentně průmyslový charakter Československa jeví se v jeho zahraničním obchodu: ve vývozu převážně tovary, v dovozu suroviny a poživatiny. Tak r. 1920 se vyvezlo nejvíce vlněného zboží, cukru, bavlněného zboží, skla, uhlí a dříví, železa a zboží z něho. Totéž zboží vykazuje největší položky ve vývozu i pro období následující, od r. 1921 až do I. pol. r. 1923. V dovozu pak nejdůležitější jsou stále bavlna, vlna, tuky, obilí a mouka, tabák, dobytek. Všimneme-li si teď těchto hlavních předmětů » našeho zahraničního obchodu, jak stoupá či klesá jejich dovoz nebo vývoz, můžeme z toho učiniti několik závěrů vzhledem k naší hospodářské situaci. Tak vývoz vlněného zboží od r. 1920 pomalu stoupá; r. 1920 obnášel cca. 1000 vag., r. 1921 1210 vag., r. 1922 1509 vag. a v I. pol. r. 1923 asi polovinu množství roku předešlého. Vývoz bavlněného zboží stoupl nejvíce r. 192- oproti r. 1920, z 1000 vag. na 32000, r. 1922 obnášel 4100 vag., v I. pol. r. 1923 1850 vag. Vývoz cukru se pohyboval v následujících číslicích; r. 1920 — 24865 vag., r. 1921 — 44724 vag., r. 1922 — 31572 vag., I. pol. r. 1923 — 21236 vag.; vývoz skla: r. 1920 — 14007 vag., r. 1921 — 13274 vag., r. 1922 — 12126 vag., I. pol. r. 1923 — 4432 vag.; vývoz železa a zboží z něho: r. 1920 skoro 17000 vag., r. 1921 cca. 20000 vag., r. 1922 cca. 21000 vag. I. pol. r. 1923 přes 26000 vag. U vývozu železa se markantně jeví vliv »ruhrské konjunktury«, dnes je zaměstnanost kovodělného průmyslu nejlepší od konce války. Zarážejícím faktem je stále klesající vývoz skla; cukr si plně uhajuje svoje odbytiště, rovněž vývoz bavlněného zboží vykazuje tendenci vzestupnou. U těchto dvou posledních si musíme všimnouti též dovozu surovin, bavlny a vlny. Dovoz surovin je lepším ukazovatelem zaměstnanosti určitého průmyslu než vývoz jeho tovarů. Na př. v době nejostřejší krie na podzim r. 1922 byl vývoz bavlněného zboží stále značný, poněvadž továrny vyprodávaly se ztrátou svoje veliké sklady. Krise v tomto odvětví v celém svém rozsahu se však jevila v poklesu dovozu surově bavlny; v červenci ještě před krisí byl dovoz bavlny 967 vag., v srpnu už jen 655 vag., v září 538 vag., v říjnu 276 vag., v listopadu 311 vag., v prosinci 385 vag.; koncem roku krise zřejmě začínala polevovali. V ročních přehledech obnášel dovoz bavlny r. 1920 — 6437 vag., r. 1921 — 9494 vag., r. 1922 — 7936 vag., v I. pol. r. 1923 — 2903 vag.; dovoz vlny pak r. 1920 — 1748 vag., r. 1921 — 2636 vag., r. 1922 — 2782 vag., v I. pol. r. 1923 — 1173 vag. Soudě podle dat těchto, byl pro textilní průmysl náš nejúspěšnější rok 1921 a I. pol. r. 1922; pak ale vzestup měny způsobil těžkou krisi, z níž se ještě dnes teprve probíráme. Jistě výstražné to memento, že se nikdy již nesmí provozovati t. zv. deflační politika; předním cílem národohospodářské politiky musí býti dobře prosperující průmysl, poněvadž z toho všichni žijeme a ne z vyššího či nižšího kursu měny. Ještě na jeden zjev bych tu upozornil: když r. 1922 začala Kč překotně stoupati, mínili někteří, že je to premie pro import. Zatím však dovoz všeobecně poklesl právě v tomto období a to nejen, jak přirozeno v době krise, dovoz surovin, nýbrž i poživatin i tovarů. Něco podobného bylo za švýcarské krise r. 1921 rovněž pro příliš vysoký kurs franku vzniklé. Příčina toho je, že při dnešní vzájemné závislosti a souvislosti hospodářského života se krise z průmyslu rozšíří na celé obyvatelstvo a všeobecně stlačí jeho kupní sílu. Tím pak klesne i dovoz, a i cizí státy — naši dodavatelé — jsou krisí naší postiženi. Tu se potvrzuje staré heslo, dnes zvláště v Anglii fedrované, že má-li se »mně vésti dobře, musí se všem vésti dobře«.
Nejzajímavějším je pak seznati země, do nichž nejvíce vyvážíme. U dovozu je obraz celkem pořád stejný; na prvých místech stojí Německo se svými surovinami, polotovary, tovary a zbožím transitním, pak Unie zejména s bavlnou, konečně Rakousko s tovary i surovinami. Ve vývozu je však obraz složitější a stálé změny se tu naskýtají. Pro přehled následuje tabulka, kde číslice označuje, kolik procent celého našeho vývozu (podle hodnoty) připadá na jednotlivé země v tabulce uvedené. Rok 1920 Rok 1921 Rok I. pol. r. 1923
Rakousko ..... 35 méně než 28 22 21
Německo ..... 12 11 méně než 19 22
Maďarsko ..... 9 11 9 6
Francie ..... 8 méně než 5 5 2
Polsko ..... 5 5 přes 3 31/2
Italie ..... méně než 5 3 méně než 4 31/2
SHS ..... 4 7 4 31/2
Anglie ..... 3 méně než 8 7 více než 9
Švýcary ..... více než 2 2 méně než 2 41/2
Rumunsko ..... 2 4 3 3
Nizozemsko ..... 2 2 přes 2 2
Unie ..... 2 méně než 3 5 4
Belgie ..... 1/2 1 méně než 2 méně než 1
Ostatní ..... asi 10% asi 10% asi 13% asi 15%
Z těchto číslic můžeme poněkud posouditi, jaká je dnes orientace a tendence našeho vývozu. Sestavíme-li dohromady číslice v tabulce uvedené, seznáme, že klesající tendenci má náš vývoz do zemí nástupnických a států balkánských. R. 1920 a 1921 šlo tam 55% celého našeho vývozu, r. 1922 už jen 41% a v I. pol. r. 1923 jen 37%. Příčiny toho jsou jednak rozhárané finanční poměry těchto zemí, které pro špatný stav svých valut u nás kupovati nemohou tolik, co dříve, a pak ale i jejich hospodářská politika; viz jenom na př. maďarský Protektionismus, který k vůli svému skleníkovému průmyslu škrtí dovoz tovarů, nebo takové zjevy, jako skandální projekt rumunského zákona o moratoriu a pod. Do Německa však náš vývoz stále stoupá: r. 1920 obnášel 12% celého našeho vývozu, r. 1921 —: 11%, r. 1922 už 19% a v I. pol. r. 1923 — 22%. V r. 1922 zejména množství textilií kupovalo Německo u nás, specielně přízi bavlněnou, vlněnou i lněnou, jakož i surové tkaniny bavlněné. Letos pak zase na vzrůst vývozu našeho tam působí velké naše dodávky uhlí, dříví a železa, v důsledku obsazení Poruří. Do zemí západních a Unie má vývoz náš vzrůstající tendenci; r. 1920 šlo tam 22%, r. 1921 — 24%, r. 1922 — 27% a v I. pol. r. 1923 26% celého našeho vývozu. Zvláště silně stoupá vývoz do Anglie a Unie; Anglie je dnes na třetím místě v našem vývozu. Unie na šestém. Do Anglie dnes vyvážíme vše možné; od sladu, ječmene, cukru, skla a porculánu až po. textilie všeho druhu, železo a lučebniny. Velmi nadějný je vzestup vývozu našeho do zámoří. Specielně do Unie stoupá, jak již řečeno, náš vývoz neustále. K tomu se druží státy jihoamerické, Egypt, Turecko, Indie a Japonsko. I tento poslední stát, tak vzdálený, stává se naším důležitým odbytištěm, zvláště pro železo a vlněné zboží. Dnes ve vývozu našeho vlněného zboží stojí Japonsko na třetím místě (co do množství).
Ovšem paušálně tvrditi, že náš vývoz klesá na východě (nástupnické státy a Balkán) a stoupá na západ, není úplně správné. Viděli bychom to na př. u textilního zboží, které vykazuje dohromady největší položku našeho vývozu. Vývoz zboží tohoto jeví pokles u Rakouska a Maďarska, ale stoupá spíše ve vývozu do SHS., Rumunska a Polska. Na západě projevuje zboží toto stálý vzestup vývozu do Anglie a Unie, jinde však vykazuje export jeho kolísání či dokonce pokles. Povšechně možno říci, že státy na východ od nás ležící, i při celkovém poklesu vývozu našeho do nich, stále jsou ještě pro nás nejdůležitějším odbytištěm. Úbytek exportu pak, který zde přece jenom nastal, nahražuje si průmysl náš zejména zvětšeným vývozem do Německa a do zemí západních a zámořských. A tak dosud není vývoz náš ustálen, jakž ani jinak býti nemůže při stále ještě rozbouřených hospodářských i politických poměrech světových.

V tisících Kč.
V tisících Kč.

Citace:

Zahraniční obchod republiky Československé podle výkazů Státního úřadu statistického.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1924, svazek/ročník 5, číslo/sešit 1, s. 29-33.