Procházka, Bohuš: Procházka, České vodní právo (1925). : ,
Autoři: Lukáš, Josef
Klíčová slova:
=Procházka, České vodní právo (1925) / § 19. Konsensní listina

§ 19. Konsensní listina.


Politický úřad ustanoví v listině, v níž povolení udělí, kolik vody, kde a jak jí lze užívati. Jest-li toho dle zvláštních okolností potřebí, mohou se ustanoviti výminky, které obecné užívání vody příhodně pořádají a pojišťují, také lze povolení uděliti toliko na obmezený čas aneb až do odvolání. Při výkladu předcházejících dvou paragrafů bylo podrobně vysvětleno, kdy jest potřeba úředního povolení ke zřízení a změně vodního díla a bylo též uvedeno, že vodní užívací právo ve veřejných vodách vždy, v soukromých tehdy, když dotýká se určitých veřejných zájmů aneb cizích práv, může být i založeno výhradně konstitutivním aktem úřadu, tak zvaným vodoprávním konsensem (nikoli snad vzájemnou úmluvou súčastněných stran). Oprávněný nabývá aktem tím subjektivního užívacího práva, které zevně osvědčeno jest povolovací listinou, koncesním dekretem.
Obsah koncesní listiny jest pak pro oprávněného, tak i pro strany druhé, rovněž pak i pro úřad rozhodného významu, ježto jím stanoven jest rozsah i obsah práv i povinností toho, jemuž oprávnění bylo propůjčeno. Jest tudíž zřejmo, že obsah koncesní listiny, neb zkrátka řečeno konsensu, musí býti jasný a musí přesně ohraničovati propůjčené právo, aby sporům často velmi nákladným bylo vyvarováno.
Dle § 19. tvoří obsah povolovací listiny určení, kolik vody (tudíž míru propůjčeného užívání), kde (místo) a k jakému účelu (způsobu užívání) bylo vodní právo propůjčeno. Mimo to jest §em tím vysloven souhlas se stanovením určitých podmínek povolení, kde toho zvláštní poměry vyžadují a posléze uvedeno, že povolení může býti uděleno také jen na obmezený čas neb do odvolání.
Všeobecně třeba předem upozorniti na to, že § 19. nařizuje, jakým způsobem mají anebo také mohou býti povolovací listiny zřizovány, naprosto však nevystavuje určitou praesumpci pro to, když koncesní listina jest neúplná a nutno z jiných momentů, zejména pak ze zařízení vodního díla usuzovati na rozsah propůjčeného oprávnění. O tom promluveno bude až při výkladu § 27.
1. V povolovací listině třeba podrobně uvésti míru propůjčeného práva k vodě a to pokud děl zavodňovacích neb odvodňovacích v širším slova smyslu se týče, množstvím vody ve vteřinových litrech, při ostatních, zejména pak hnacích strojích kombinací množství vody a spádu, vyjádřenou v koňských silách. Při proměnlivém stavu vody jest stanovití míru propůjčené vody dle středního jejího stavu.
Z ustanovení §§ 19., 20. a 27. vysvítá, že pro míru vodního užívání jsou rozhodny jednak dimense zařízení vodního díla, jednak potřeba vodního díla a že v pochybnosti má platiti za pravidlo, že vodní užívací právo koresponduje s potřebou podniku.
Aby koncesní listinou přesně stanovená míra vodního užívání byla také skutečně dodržována, mohou vodoprávní úřady k ochraně existujících již vodních práv naříditi takové kontrolní zařízení, které by znemožňovalo překročiti povolenou míru aneb aspoň umožňovalo nejen úřadu, nýbrž i každému interesentu kdykoliv a bez obtíží kontrolovati, zda vody užíváno jest v míře konsensem stanovené.1
Je-li míra propůjčené vody přesně stanovena normálním znamením dle § 23., jest popis normalisační pojati do konsensu.
2. Pokud místního vymezení propůjčeného vodního práva, representovaného určitým vodním dílem se týče, jest třeba uvésti v konsensu přesně místo, kde dílo bude zřízeno. Nutno jest to nejen vzhledem ke kolidujícím zájmům jiných vodních oprávněnců, nýbrž i vzhledem k zákonné povinnosti žadatelově k opravě a udržování vodního díla a event. i určitě části používaného veřejného toku.
Jedná-li se o vodní právo k zemědělskému zavodňování, třeba přesně uvésti nejen čísla parcelní, nýbrž i výměru pozemků, pro které právo to bylo propůjčeno.
3. Že i způsob, účel povoleného díla musí býti v konsensu vyznačen, jest samozřejmo. Bude třeba udati, zda vodní užívací právo propůjčeno bylo na př. k účelům závodňovacím neb pohonným. Hospodářské určení účele pohonného díla ponecháno jest zpravidla libovůli žadatelově, chce-li na př. zříditi na propůjčené mu vodě mlýn nebo pilu. Leč není vyloučeno, aby žadatel byl omezen pouze na určité hospodářské využitkování vodní síly, zejména tehdy, byla-li mezi několika konkurenty na tutéž vodní sílu dána předpost jednomu vzhledem k většímu národohospodářskému významu jeho projektu (§ 94.). V tomto případě vázán jen konsens resolutivní výminkou, že platnost jeho pomine, bude-li účel díla, pro který výslovně a výhradně bylo vodní právo propůjčeno, změněn.
Podrobnosti ad 1.—3. budou po většině patrny již z obsahu a příloh podané žádosti za udělení vodoprávního kon- sensu a lze se — aspoň v podrobnostech — v povolovací listině místo podrobného popisu odvolati na plány a žádosti přiložené, jež schváleny, tvoří podstatnou součást vodoprávního povolení.
4. Podmínky konsensu. Zákon v § 19. zmocňuje vodoprávní úřad, aby povolení své tam, kde toho zvláštní okolnosti vyžadují, vázal výminkami, které obecné užívání vody příhodně pořádají a pojišťují. „Obecným užíváním“ (der allgemeine Wassergebrauch) lze rozuměti nejen užívání obecné v užším slova smyslu normované §§ 15. a 16., nýbrž i užívání vody vykonávané individuelním oprávněncem na základě povolení jemu dle § 17. uděleného.
Politické úřady jsou při používání vodního zákona bezesporně povolány k tomu, aby hájily veřejné zájmy a to nejen s hlediska poměrů přítomných, nýbrž i těch, jež pravděpodobně v dohledné době se utváří. Mají o to pečovati, aby při propůjčování nového vodního oprávnění nebyla dle § 17. nejen cizí práva vodní dotčena, nýbrž aby vyvarováno se bylo všech škodlivých účinků projektovaného díla na veřejné zájmy, za něž považovati netřeba pouze ochranu plavby a možné aspoň udržení veřejného užívání, ani pouze povahu, výšku, tok a břehy veřejné vody, nýbrž i jiné zájmy veřejné, zejména zdravotní, komunikační, národohospodářské a jiné.
Ve výkonu této své zákonné péče jsou oprávněny tomu, kdo zamýšlí používati vody způsobem uvedené veřejné zájmy ohrožujícím, toto používání buď vůbec zakázati aneb aspoň stanoviti taková podmínky koncensu, které dle technicky odůvodněného názoru jsou s to, hrozící poškozování omeziti na míru nejmenší, patrně neškodnou. Rozhodne-li se úřad v konkrétním případě, že v zájmu podporování průmyslu (což také jest zájem veřejný) dá na př. přes hrozící znečisťování veřejné vody povolení k tomuto užívání, leč současně váže své povolení podmínkami, které zdají se mu býti účelnými pro zabránění poškozování ostatních veřejných zájmů, plyne z toho, že náklad spojený se splněním uložených podmínek musí hradit i projektant díla. Způsob tohoto zajištění bude samozřejmě v různých případech různý; zásadně však není ani vyloučena podmínka, že na ná- klad projektantův prováděna bude občasná úřední kontrola výkonu jeho užívacího práva.2
Vodoprávní úřad jest ovšem dle zásady vyslovené § 19. oprávněn, určiti modality a vázati své povolení určitými podmínkami. Může však při stanovení podmínek postupovati z moci úřední a dle volného uvážení jen potud, pokud jde o ochranu takových práv neb zájmů, jichž zastupování jest jeho úřední povinností, jinak ale musí se držeti v hranicích návrhů a žádostí, přednesených stranami k tomu legitimovanými. Nesmí jíti ultra petitum. Mimo to může vodoprávní úřad vzhledem k své kompetenci vymezené § 75. stanoviti jen takové podmínky, které slouží k ochraně veřejných zájmů vodním zákonem normovaných neb k ochraně subjektivních práv vodních.3
Podmínky konsensu připojené mohou býti nejrůznějšího obsahu a záležeti v nařízeních čistě technických jako v obmezení žadatele v ohledu právním.
Byla-li mezi projektantem a jiným interesentem uzavřena při vodoprávním řízení dohoda, odklizující smírnou cestou kolisi vzájemných zájmů, nutno dohodu tuto, neodporuje-li zájmům veřejným, pojati celým obsahem do povolovací listiny co podmínku koncensní.
Není vyloučeno, aby úřad uděluje koncesi si vymínil, že v pozdější době stanoveny budou podrobná a eventuelně i další podmínky, nelze-li z předloženého projektu posouditi, jaká účinky bude nové dílo vykonávati na cizí práva a na veřejný zájem.
Naprosto jest však nepřipustilo, jak Peyrer mylně uvádí, aby pojato bylo do konsensu ustanovení konvenční pokuty, a odškodného určité osobě pro případ, že projektantem při výkonu vodního užívacího práva nebude šetřeno určitých podmínek, ježto samozřejmým následkem protikonsensního jednání — tudíž přestupku vodního zákona — jest trestnost tohoto činu a povinnost k náhradě i k odstranění svémocné novoty.
Naproti tomu nelze rovněž pojati do konsensu podmínku, že žadatel vzdává se každého nároku na náhradu škody, která by mu vzešla z kolise s vodním právem jiného.4 Podmínky, připojené konsensu prvou instancí, mohou býti cestou instanční podstatně změněny a v neprospěch žadatelův ztíženy. Neboť úřední povolení k zřízení určitého vodního užívacího práva není dle své povahy prostým prohlášením, že proti jeho výkonu není se stanoviska veřejného námitek, nýbrž pravým povolením, právo vodní konstituujícím. Takový akt však není tak dlouho právoplatný a nezakládá tak dlouho určité subjektivní právo, dokud jest v chodu opravné řízení. Do té doby jsou tudíž vyšší úřady, jichž pomoci kterákoli procesní strana se dovolávala, oprávněny, přezkoušeti povolení v celém jeho obsahu i rozsahu. Z toho plyne nejen jich oprávnění k pouhému potvrzení nebo odepřená povolení, nýbrž i k řešení otázky, zda zájmy veřejné (a nejen tedy petit odvolatelův) nevyžadují snad vázání povolení na podmínky event, i odlišné a přísnější, než jaké stanovila instance nižší. Ba není ani vyloučeno, aby vyšší instante z moci úřední, sezná-li toho v zájmu veřejném potřebu, obmezila platnost vodoprávního konsensu pouze na určitou dobu.5
5. Udělení povolení na obmezenou dobu a do odvolání.
Důvody národohospodářské nutí často úřad k tomu, aby neuděloval povolení ke zřízení určitého vodního díla bez časového obmezení, na věčné časy, nýbrž naopak aby propůjčil vodní užívací právo na určitou řadu let, během níž bude podnikatel s to vytěžiti z podniku investovaný do něj kapitál a po jejímž uplynutí bude vodní síla opět k disposici státní správě. Omezení povolení vodoprávního na určitý čas odůvodněno jest zájmem veřejným, aby podnikem často národohospodářsky málo významným nebyla na trvalo zabrána určitá síla vodní na újmu budoucím a pravděpodobným podnikům významu většího, které, chtěly-li by přece síly té použíti, musely by sáhnouti za předpokladu zákonných podmínek k nákladné expropriaci.
Nelze ovšem, ač zásadně i to jest přípustno, omezovati trvání podniku na tak krátkou dobu, která by neodpovídala nákladům na zřízení díla vynaloženým. Z pravidla stanovena bývává doba 30—60 let, po jejímž uplynutí může ovšem majitel tohoto podniku — ovšem jako nový projektant bez zvlášt- ního prioritního práva neb částečně změněného vodního práva užívacího.
Nemůže-li s jistotou býti při vodoprávním řízení zjištěno, zda projektované vodní dílo, pro jehož povolení jinak splněny jsou zákonné předpoklady, nebude snad později cizím právům neb veřejným zájmům škodlivo, může býti povolení uděleno do odvolání. Při tom zpravidla vyhraženo bývá ohroženému interesentu (držiteli cizího vodního práva) právo, aby později, až projevily by se škodlivé účinky nyní schváleného díla na jeho subjektivní právo, prokázal poškození toto u vodoprávního úřadu a žádal za vydání úředního nálezu, jímž udělené vodoprávní povolení se odvolává. Bylo-li odvolání vymíněno v zájmu strany veřejného interesu, netřeba ovšem pro úřad popudu z kterékoli strany a úřad z moci úřední vysloví, že resolutivní podmínka byla splněna a že tudíž povolení zaniká.
Je-li povolení uděleno pouze do odvolání, třeba v zájmu projektantově v koncesním dekretu přesně vyznačiti případy, kdy lze odvolání konsensu vysloviti. Není vyloučeno, aby výhrada odvolání vztahovala se pouze na část nově zřizovaného díla, je-li nesporno, že ostatní část díla nebude škodu působiti. Zpravidla, bývá-li výhrada odvolání pojata do koncesní listiny k žádosti ohroženého cizího interesenta, bývá mezi projektantem a ohroženým interesentem předem při řízení vodoprávním sjednána dohoda, díle níž se tento interesent zavazuje zaplatiti projektantu určité odškodné, bude-li se domáhati odvolání konsensu. Odškodné to nesmí se však vztahovati na cenu vodního užívání, které není předmětem obchodu, nýbrž jen na náhradu výloh prokazatelně na dílo vynaložených po srážce ceny zbylého materiálu. Jinak — nezaváže-li se k odškodnému osoba třetí neb pojata-li výhrada odvolání do konsensu v zájmu veřejném, platí zásada, že odvolání konsensu stane se bez náhrady.
Zákon6 neobsahuje žádné normy v tom směru, kdy vodoprávní konsens má býti udělen pouze na obmezenou dobu nebo do odvolání. Spočívá tudíž ve volném uvážení úřadu, aby zvolil si alternativu tu neb onu aneb konsens v tomto směru vůbec neobmezoval.7
6. Konsens vodoprávní, jenž zpravidla zakládá věcné subjektivní právo, lpící na nemovitosti (§ 26.), může býti také obmezen pouze na osobu žadatelovu.
§ 19. ustanovuje, že politický úřad může vázati své povolení, vyžadují-li toho zvláštní okolnosti, podmínkami. § 26. zmiňuje se výslovně o případu, že vodoprávní povolení bylo obmezeno na osobu žadatelovu. Mimo to nikomu nepřísluší právní nárok na udělení povolení. Z toho plyne, že obmezení konsensu na osobu žadatelovu jest i tehdy možné, jestliže k výkonu propůjčeného vodního práva potřeba jest zvláštních děl vodních.8
  1. Srov. Budw. 4346 A ai 1906.
  2. Srov. Budw. 12747 ai 1899.
  3. Srov. Budw. 6480 A ai 1909.
  4. Srov. Budw. 10169 A ai 1914.
  5. Srov. Budw. 5719 A ai 1908.
  6. Ministerstvo orby stanovilo v instrukci vydané dne 1. srpna 1910 č. 24930. vodoprávním úřadům, aby vodoprávní konsensy udělovány byly vždy jen na určitou obmezenou dobu a to na tak dlouhou, v níž s pravděpodobností mohl by býti investovaný kapitál řádně amortisován, nikdy však u soukromníků déle než na 60 let, u zemí, okresů a obcí ne déle 90 let.
  7. Srov. Budw. 12720 ai 1899.
  8. Srov. Budw. 7543 A ai 1910.
Citace:
LUKÁŠ, Josef. K otázce vzájemnosti v pojišťování.. Sborník věd právních a státních. Praha: Bursík & Kohout, 1906, svazek/ročník 6, s. 167-175.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).