=Všehrd, 6 (1925) / Masarykova sociologická společnost
Masarykova sociologická společnost ustavila se dne 12. ledna t. r. v přednáškové síni sociologického semináře filosofické fakulty university Karlovy. Ustavující valnou hromadu zahájil jménem podavatelů stanov univ. profesor dr. B. Foustka, který byl také přítomnými pověřen řízením schůze.
V zahajovacím proslovu pozdravil prof. dr. Foustka účastníky, kteří se sešli počtem, opravdu hojným, jménem Sociálního ústavu Československé republiky a zejména jeho prvé sekce pro theoretická bádání, kde byla znovu oživena a dovedena k realisaci myšlenka, založit sociologickou společnost. Založení Masarykovy sociologické společnosti jest skutek jistě významný. Dovršuje se jím určitá část snažení vědeckého ve smyslu kolektivním. Teprve když studia toho kterého oboru v některé zemi dospějí určitého stupně, poměry vedou přirozeně k tomu, že se ustavují instituce, jež shromažďují všechny vědecké pracovníky daného oboru a vedle toho umožňují přístup i širším vrstvám, toužícím po příslušném odborném vzdělání. A na ten stupeň dospěla konečně u nás i sociologie. Žijeme v době krásné a šťastné, v době, kdy je možno a nutno tvořit nový život politický, sociální, hospodářský i mravní. Ale je tu spolu doba plná kvasu a neurovnanosti, žhavých problémů a důležitých otázek, pro jejichž řešení je třeba dobrých, pevných směrnic, které můžeme očekávat od sociologie. Míníme-li -to se svou demokracií vážně, potřebujeme, aby se vzdělání sociologické rozšíření co nejvíce. Zdar demokracie závisí na rozřešení jejich problémů a nesnází. Moderní demokracie musí býti kompetentní, povolaná demokracie. Tuto demokratickou povolanost vytvořiti povinna jest především sociologie tím, že poučuje o podstatě lidského života společenského a státního, o zákonech společenské organisace a o společenském vývoji. A k tomu má přispěti i nová sociologická společnost, vyvine-li se v orgán, který bude prostředkovati mezi vědeckou theorií a mezi racionální praksí politickou, založenou na vědeckých základech.
Dr. Chalupný promluvil pak o vzniku a úkolech sociologické společnosti. Vzpomněl Chelčického a našich buditelů; připomněl, že systematicky počal u nás pracovati v sociologii prvý Masaryk. Úkolem společnosti bude oživiti zájem o sociologii činností publikační i přednáškovou.
Pak přečteny a vzaty na vědomí stanovy a sděleny pozdravné projevy řady odborných pracovníků. Prof. M. J. Šapoval, ředitel Ukrajinského sociologického ústavu delším proslovem tlumočil pozdrav této instituce české sociologické společnosti.
V dalším jednání bylo usneseno, vydávali sociologickou knihovnu a vyslovili panu presidentu republiky díky za svolení, aby společnost nesla jeho jméno.
Předsedou zvolen byl univ. prof. dr. B. Foustka; členský příspěvek stanoven 20 Kč ročně, pro studenty 10 Kč ročně.
Na poslední své schůzi zabývala se společnost řešením otázky o studiu sociologie na československých školách. Předseda prof. dr. Foustka zahájil debatu přednáškou »Sociologie a demokracie«. Rozhovoru se zúčastnili pak prof. V. Čížek, dr. Kupka, prof. dr. Král, dr. Kohn, doc. dr. Hendrych, prof. dr. Macek, dr. Chalupný a ruská profesorka Omelčenková. Debata vyzněla v ten smysl, aby studia sociologická byla vybudována na vysokých školách rozsáhlejším způsobem než dosud, na středních školách pak aby sociologie byla samostatným předmětem jen v nejvyšší třídě, jinak aby k sociologickému pojímání jednotlivých jevů bylo přihlíženo v konkrétních přednáškách učebních.
(Členské přihlášky přijímá red. Aug. Žalud, Smíchov, 1165.)
Dr. Jindřich.
Citace:
JINDŘICH, X. Výsledky XVIII. mezinárodní konference práce. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1935, svazek/ročník 16, číslo/sešit 1, s. 58-59.