Vyhledávání v dokumentech NPD: Váž. civ., 11 (1929), sv. 1

Čís. 9041.

Pokud jest obchodník s motocykly maloživnostníkem ve smyslu § 251 čís. 6 ex. ř. Motocykl s přívěsným vozíkem, jehož obchodník potřebuje nezbytně jako předváděcího stroje při uzavírání obchodů, jest vyloučen z exekuce.
(Rozh. ze dne 15. června 1929, R I 357/29.)
Návrhu dlužníka, obchodníka s motocykly, by byla z důvodu § 251 čís. 6 ex. ř. zrušena exekuce zabavením, uschováním a prodejem předváděcího motocyklu s přívěsným vozíkem, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Podle § 251 čís. 6 ex. ř. vyňaty jsou z exekuce jen u řemeslníků, maloživnostníků a jiných osob, které si opatřují výdělek ruční prací, věci, jichž potřebují k osobnímu pokračování ve výdělkové činnosti. Strana povinná jest ob- chodníkem s motocykly, sama v návrhu uvádí, že zabaveného motocyklu používá ve svém obchodě k předvádění, a znalec potvrzuje, že povinná strana motocyklu nezbytně potřebuje jako předváděcího stroje při uzavírání obchodu, při koupi motocyklu, neboť s kupujícím musí provésti zkušební jízdu a obeznámiti jej s mechanismem. Rovněž dopisem policejního úřadu zjištěno, že strana povinná provozuje obchod s motocykly, výslechem výkonného orgánu prokázáno, že má na skladě několik motocyklů jako komisionář. Podle toho nelze povinného považovati za maloživnostníka, neboť výnos ministerstva spravedlnosti ze dne 2. června 1914. čís. 43 Věstníku řadí sem jen drobné kupce, obchodníky se smíšeným zbožím, krupaře, hokynáře, malé tabáční trafiky a podobné osoby. Z tohoto výpočtu jen příkladmo uvedeného zřejmo, že k pojmu maloživnostníka je třeba, by jeho výdělečná činnost záležela úplně neb aspoň převážně v pracovních výkonech a jeho výdělek v odměně za dílo. Nic takového však strana povinná nečiní, její činnost omezuje se jen na to, že sprostředkuje prodej výrobků jiné firmy za provisi. Výdělek povinné strany není proto odvislým od práce, nýbrž při prodeji připadá straně povinné již předem smluvená provise bez ohledu na její činnost. Povinný není osobou v § 251 čís. 6 ex. ř. jmenovanou a nemůže se proto dovolávati této ochrany. Než, i kdyby bylo lze, čítati ho mezi maloživnostníky, nepotřebuje zabaveného motocyklu k osobnímu dalšímu výkonu výdělečné činnosti, neboť motocykl provozu výdělečné činnosti neslouží a povinný má možnost předváděti právě ten motocykl, o nějž se případný kupitel zajímá.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Podle zjištění prvého soudu jest zabavený motocykl s přívěsným vozíkem vlastnictvím povinného, který má na skladě několik motocyklů do komise a prodal dosud šest vozidel za dobu asi 3/4 roku. Výdělek povinného jako obchodníka s motocykly za rok 1928 činil 6000 Kč. Hledíc k nepatrnému rozsahu této obchodní činnosti není příčiny, proč by povinný nebyl považován za maloživnostníka ve smyslu § 251 čís. 6 ex. ř. Podle znaleckého posudku potřebuje povinný nezbytně zabaveného motocyklu jako předváděcího stroje při uzavírání obchodů, neboť musí s kupujícím provésti zkušební jízdu a seznámiti ho s mechanismem motocyklu. Nemohl by tedy povinný podle znalcova posudku bez zabaveného motocyklu uzavírati obchody a neměl by býti z čeho živ. Když tomu tak, jest zabavený motocykl předmětem pro povinného k osobnímu dalšímu výkonu výdělečné činnosti nezbytným. K tomu budiž doloženo, že mezi předměty, jež zákonodárce má v § 251 čís. 6 ex. ř. na zřeteli, patří nejen stroje a nástroje, jimiž povinný výdělečnou činnost vykonává, nýbrž vůbec vše, čeho řemeslník nebo živnostník potřebuje, by svou živnost mohl provozovati v dosavadním rozsahu a by v soutěži obstál. Tím jsou vyvráceny odchylné názory soudu rekursního v otázce, zda je povinný maloživnostníkem a zda potřebuje zabaveného motocyklu k osob- nímu dalšímu výkonu výdělečné činnosti. Poukazuje-li rekursní soud k tomu, že povinný má možnost předváděti právě ten motocykl, o nějž se kupující zajímá, přehlíží, že, dokud není jisto, že koupěchtivý motocykl skutečně koupí, nemůže povinný prováděti jízdu na zkoušku na motocyklu novém jemu do komise svěřeném, poněvadž by se nový motocykl jízdou na zkoušku opotřeboval a tím ztratil na ceně. Podle názoru soudu dovolacího jsou předpoklady § 251 čís. 6 ex. ř. v souzeném případě splněny a bylo tedy k důvodnému dovolacímu rekursu obnoviti usnesení prvého soudu.

Citace:

č. 9041. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 828-830.