Všehrd. List československých právníků, 11 (1930). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Autoři: Gerlich
Klíčová slova:
=Právník, 60 (1921) / Příspěvek k otázce jazykové

Příspěvek k otázce jazykové

. — Případem uvedeným na str. 256 zabývalo se k stížnosti žalobce i ministerstvo spravedlnosti. V rozhodnutí se především uvádí, že o stížnosti řízené na nejvyšší soud rozhodovati má ministerstvo spravedlnosti dle § 7 jaz. zák. z 29. února 1920 č. 122 sb. z. a n. a § 78 zák. o org. soudů. Ve věci samé uvádí se toto: Stížnosti se nevyhovuje,
§ 2 jaz. zák. stanoví, že soud jest povinen přijímati podání v jazyku menšiny ve věcech, jichž vyřízení náleží mu na základě tuho, že působnost jeho vztahuje se na okres, v němž podle posledního soupisu lidu obývá aspoň 20 % státních občanů téhož, však jiného jazyka než československého. Mluvě o »okrese soudním« má zákon zřejmě na mysli (jak vyplývá především z poslední věty odst. 2 § 2) obvod okresního soudu. Při použiti § 2 jaz. zák. sluší tudíž vždy zkoumati důvod místní příslušnosti soudu a jazykové poměry v obvodu okresního soudu, v kterém leží místo, na němž zakládá se soudní příslušnost.
V daném případě příslušnost krajského soudu v P. odůvodněna jest tím, že v jeho obvodě má žalovaný svoje řádné bydliště (§ 66 jur. nor.). Poněvadž toto bydliště leží v obvodu okresního soudu v Κ., který nevykazuje podmínek § 2 jaz. zák., není přípustná ve prospěch jazyka menšiny úchylka od základní zásady § 1 jaz. zák., že všechno úřadování děje se v jazyku státním.
Tvrzení stížnosti, že rozhoduje okres soudní, z něhož strana podání činí, nemá vůbec opory v zákoně, ba přímo se příčí jeho doslovu. Zákon ovšem nemá ustanovení, že by rozhodoval vždy jazyk odpůrce žadatelova, nýbrž klade důraz na momenty zakládající místní příslušnost soudu neb úřadu. Podle různosti kompetenčních předpisů budou rozhodovati bud skutkové okolnosti na straně žadatele (žalobce) neb jeho odpůrce (žalovaného). V tom směru nejsou vývody stížnosti způsobilé prokázati, že by naříkané rozhodnutí příčilo se zákonu. Výnos min. sprav, z 29. srpna 1921 č. 34378/21.
Dr. Jos. Beutl.
Citace:
HORA, Václav, TUNA, František. Je přípustna žaloba o rozvod po provedeném dobrovolném rozvodu?. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1928, svazek/ročník 67, číslo/sešit 7, s. 237-245.