Vyhledávání v dokumentech NPD: Váž. civ., 10 (1928), sv. 1

Čís. 7712.

Ku prozatímnímu opatření povolením odděleného bydliště a prozatímní výživy manželce ve smyslu § 382 čís. 8 ex. ř. nestačí, že manžel porušil některý z právních statků, jimž zákon předpisy o rozvodu manželství poskytuje ochranu, nýbrž se vyžaduje dále, by byla manželka porušením takového statku ohrožena na své tělesné nebo duševní integritě. Nestačí po případě manželkou nastrojené cizoložství manželovo.
(Rozh. ze dne 21. ledna 1928, R I 30/28.) — Čís. 7712 —
Návrhu manželky, by jí bylo povoleno prozatímní opatření odděleného bydliště a placení výživného manželem, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Žalobkyně opírá návrh na povolení prozatímního opatření pouze o cizoložství, o něž se její manžel se služebnou Martou G-ovou částečně pokoušel, částečně je vykonal a při němž byl jí dne 22. června 1927 překvapen. Z hodnověrných údajů Marty G-ové slyšené jako osoba přezvědná, vychází na jevo, že jí žalovaný v květnu 1927 ve své lékárně chtěl použíti, avšak bez úspěšně, a že po druhé byla pohnuta svou zaměstnavatelkou a žalobkyní samotnou slibem, »dopadne-li rozvod dobře, že jí dá 80 Kč« k tomu, by se oddala žalovanému a to v přítomnosti žalobkyně samotné, která byla uschována pod stolem. I když se tudíž žalovaný provinil proti povinnosti manželské věrnosti, jest to připisovati především vlastnímu neomluvitelnému chování žalobkyně, která, ačkoliv mohla zabrániti poklesku svého manžela, opomenula toho, naopak nedbajíc jakéhokoliv studu, přiměla nezkušenou služebnou k tomu, by se žalovaným vešla ve styk, zřejmě, by si, jak z údajů Marty G-ové vychází na jevo, případem cizoložství jí samou vyprovokovaným opatřila rozvodový důvod. Bylo by to tudíž přímo výsměškem každému právnímu cítění a zásadám mravnosti, kdyby za těchto okolností bylo mluveno o »ohrožení« žalobkyně, zvláště když její chování i jako zaměstnavatelky Marty G-ové tvoří předmět trestního řízení, které až dosud není právoplatně skončeno. Poněvadž žalobkyně neuplatňovala pro svůj návrh dalších důvodů, bylo vyhověno rekursu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekursní soud právem odepřel stěžovatelce povolení odděleného bydliště a prozatímní výživy ve smyslu § 382 čís. 8 ex. ř. Ku prozatímnímu opatření, o něž bylo žádáno, nestačí, že manžel porušil některý z právních statků, jimž zákon předpisy o rozvodu manželství poskytuje ochranu, nýbrž vyžaduje se dále, by manželka byla porušením takového statku ohrožena ve své tělesné nebo duševní integritě. V tomto případě jest sice osvědčeno, že se manžel stěžovatelčin jednou o cizoložství pokusil a po druhé se ho skutečně dopustil. Za to však schází druhý předpoklad prozatímního opatření, t. j. ohrožení stěžovatelčino. Stěžovatelka dala zřejmě na jevo, že jí vůbec nezáleží na statku, jejž její manžel cizoložstvím porušil, tím, že vlastním neomluvitelným chováním příležitost k cizoložství nastrojila. Neboť jest osvědčeno, že, ačkoliv mohla zabrániti poklesku svého manžela, tak úmyslně neučinila, nýbrž vyčkala, až nezkušená služebná s manželem vešla ve styk. A na tom nemění nic, že se tak stalo jen proto, by případem cizoložství jí samou vyprovokovaným opatřila si důvod k rozvodu.

Citace:

č. 7712. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 98-99.