Č. 5096.


Živnostenské právo — Policie požární: O povinnosti majitele domu oznámiti obecnímu úřadu, kterému mistru kominickému zadal vymetání komínů.
(Nález ze dne 9. listopadu 1925 č. 5558/24).
Věc: Václav B. v Š. proti zemskému správnímu výboru v Praze stran vymetání komínů.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Pro vymetací obvod zahrnující obce Š., T., P. a R. byly uděleny osp-ou v Jablonci n. N. dvě kominické koncese. Při udělení koncese druhé stanovila osp, že v obvodu obcí oněch jest u čtyř obecních úřadů pro každého z obou mistrů kominických vésti seznam, ve kterém budou zapsány domy, v nichž vymetání komínů jednomu nebo druhému bylo zadáno. Obecní úřad v Š. vydal dne 9. srpna 1923 vyhlášku, že změna kominického mistra se povoluje čtvrtletně t. j. 1. ledna, 1. dubna, 1. července a 1. října, a že musí býti nejméně dva měsíce předem u ob. úřadu oznámena. Proti tomuto opatření podal st-l odvolání k osv-u v Tanwaldě, v němž dovozoval, že jest oním ustanovením poškozen, poněvadž by mohl, zadá-li mu některý majitel domu vymetání komínů, jež dosud obstarával druhý mistr kominický, teprve po uplynutí značné doby, až 5 měsíců, vymetání skutečně převzíti, čímž by trpěl újmy.
Osk rozhodnutím z 3. října 1923 odvolání tomu nevyhověla poukazujíc k tomu, že obec oběžníkem z 23. srpna 1923 ponechala stranám na vůli, aby se prohlásily pro jednoho nebo druhého kominíka; aby však mohly seznamy o tom, v kterých domech každý z nich vymetání komínů má obstarávati, býti řádně vedeny, jest třeba, aby každá změna kominíka byla předem písemně nebo protokolárně u ob. úřadu ohlášena. Poněvadž někteří majitelé domů to nezachovávali, a úřad obecní musí míti vždycky v evidenci, kdo jest za vymetání v tom kterém domě zodpověděn, byla právě ona vyhláška vydána. Nějaké poškození nebo zkrácení živn. zájmů st-lových tím způsobeno nebylo.
Zsv nař. rozhodnutím zamítl i další odvolání st-lovo, »ježto v odpor vzaté opatření nepříčí se zákonu a jest v zájmu požární bezpečnosti, ježto zjednává řádný přehled a pořádek o tom, kdo za vymetání komínů v tom či onom domě jest zodpovědným.«
Stížnost do tohoto rozhodnutí podanou, shledal nss důvodnou uváživ toto:
Vyhláška z 9. srpna 1923 sice primérně upravuje v určitém směru povinnost majitelů domů stran vymetání komínů, dle svého obsahu však dotýká se také právní sféry oprávněných kominíků. Ustanovuje-li požární řád policejní z 25. května 1870 č. 45 z. z. v § 10 odst. 2, že kominík, jejž si majitel domu zvolí, musí býti ihned oznámen představenému obce, chce tím obci zřej.niě zajistiti evidenci, a to nejen o tom, že jest v každém domě o vymetání postaráno, nýbrž i o tom, který z oprávněných kominíků je obstarává. Požárně policejní dozor obci svěřený týká se nejen povinnosti majitelů domů komíny dáti vymetati, nýbrž i činnosti kominíků (srovn. § 8). Odepře-li obec vzíti oznámení na vědomí, dotýká se to nejen práva majitele domu § 10tým výslovně zaručeného, zvoliti si kominíka, nýbrž i práva kominíkova volně vykonávati živnost. Že tomu tak jest, vysvítá jasně z výměru ob. úřadu v Š. z 9. srpna 1923 spisům připojeného, kterým se st-li »ukládá«, aby od 1. října 1923 v určitém domě vymetal, tedy od termínu téměř o 2 měsíce pozdějšího než výměr jest datován.
Se zřetelem k tomu pokládá nss st-le za legitimována ke stížnosti.
Zároveň shledal soud, že ono právní omezení st-le v nař. opatření obsažené ani zněním zákona ani věcně odůvodněno není. Jakkoli obcí nelze se zřetelem k působnosti v oboru požární policie jí vykázané upříti právo postarati se o náležitou evidenci, jak se vymetání komínů v obci provádí, nesmí opatření, jež se za tímto účelem učiní, ukládati stranám omezení nebo jinaká břemena přes míru určenou zněním zákona, resp. skutečnou nezbytnou potřebou. Z ustanovení § 10 požár, řádu policej. jest však patrno, že zákon ten volbu mezi oprávněnými mistry kominickými nikterak omezovati nechtěl. Ukládá majiteli domu právě jen, aby zvoleného ihned ohlásil. Této zjevné tendenci zákona by se příčilo, kdyby omezováni byli jak majitelé domů tak i oprávnění kominíci v tom směru, že by majitelé domů byli nuceni ponechati vymetání dosavadnímu kominíku eventuelně ještě po několik měsíců po té, když se rozhodli pro jiného, a že by tomuto po stejnou dobu bylo bráněno vymetání převzíti.
Nelze se také domnívati, že by bylo úmyslem zák. orgánům obecním propůjčiti právo, aby tak dalekosáhlou měrou zasahovaly do výkonu oprávnění živnost., tedy oprávnění zakládajícího se v řádu živn., jehož provádění svěřeno jest orgánům jiným, t. j. úřadům politickým jakožto úřadům živn. Nelze také uznati, že by skutečná potřeba evidence vyžadovala, aby zamýšlená změna byla ohlašována dva měsíce napřed, a aby ohlašování bylo vázáno mimo to na určité termíny.
Shledav, že opatření vyhláškou ob. úřadu z 9. srpna 1923 vydané v zákonu opory nemá, zrušil nss nař. rozhodnutí, opatření ono v platnosti ponechávající, podle § 7 zák. o ss.
Citace:
č. 5096. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 471-473.