=Právní prakse, 1 (1936-37) / Kdo se promlčí ručení nemovitosti za převodní poplatek

Kdy se promlčí ručení nemovitosti za převodní poplatek.


Za převodní poplatek ručí převedená realita do té doby, dokud není exekučně vydražena (na její místo nastoupí pak ne j v. podání — B 1159), nebo dokud se ručení nepromlčí (promlčení vymáhání). Byl-li poplatek knihovně zajištěn, nelze namítati promlčení po dobu 30 let od provedeného vkladu (záznamu) (§ 7, odst. 2 zák. č. 31/1878 ř. z.). V opačném případě platí promlčení 6leté podle §§ 5 a 6 cit. zák. od konce správního roku, ve kterém se stal poplatek splatným. Bylo sporné, jaká promlčecí doba platí, má-li bytí uplatněno ručení na nemovitosti získané mimoexekučně třetí osobou v době, kdy poplatek dosud knihovně zajištěn nebyl. Dřívější prakse se opírala o ustanovení výnosu min. fin. č. 236/1859 ř. z., podle kterého musí finanční správa, chce-li uplatniti věcné ručení pro poplatek dosud knihovně nevyznačený, doručiti novému vlastníku platební rozkaz a označiti jej v něm výslovně jako majitele ručící reality. Z ustanovení toho dovozovala finanční správa, že jde o předpis poplatku a že i zde platí promlčení vyměřovacího práva 5leté od konce Správního roku, ve kterém bylo právní jednání ohlášeno k vyměření poplatku (§ 1 zák. č. 31/1878 ř. z.), t. j. že ručení lze uplatňovati jen během této doby. Při této konstrukci bylo však přehlédnuto, že nejde o předpis (vyměření, uložení platební povinnosti), nýbrž spíše o sdělení obsahu a rozsahu ručení nemovitosti. (Mnohem výstižněji řeší tuto otázku slovenské právo, zřejmě pod dojmem rozporů staršího ustanovení cit. výn. č. 236/1859 ř. z. s ustan. §§ 68 a 72 pol. zák.)
I když, co do obsahu, nečiní poplatkové právo rozdílů mezi platební povinností a ručením (nezáleží na tom zda osobním nebo věcném), má toto rozlišování přesto značný význam potud, že nelze uplatňovati ručení, není-li nebo zanikla-li přímá platební povinnost na př. z důvodu promlčení. Jinými slovy, věcné ručení lze uplatňovati i když jest vlastníkem ručící reality nový vlastník, do té doby, dokud není promlčeno právo vymáhati převodní poplatek na stranách, jež jsou povinny jej zapraviti osobně (t. j. na kupci a prodavači— § 68 popl. zák. Viz obdobně nález n. s. s. z 9. ledna 1936, čís. 20690/35.
O známém interním výnosu ministerstva financí z 21. XI. 1895, čís. 34889, podle kterého nemá býti uplatňováno věcné ručení proti bezelstnému nabyvateli ručící nemovitosti, uplynulo-li od spoplatněného převodu doba delší tří let, který však neposkytuje právního nároku poplatníku na ochranu, nemusíme se snad blíže zmiňovati.1
Jan Semerád.
  1. O tomto výnosu jakož i o podrobnostech celé otázky s citací §§ 1 až 9 zákona č. 31/1878 ř. z. a s citací literatury a judikatury viz Pužman, Zprostředkování podle práva čsl., str. 365 a násl.
Citace:
Kdo se promlčí ručení nemovitosti za převodní poplatek. Právní prakse, měsíčník československých právníků . Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1936-37, svazek/ročník 1, s. 149-149.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).