Vyhledávání v dokumentech NPD: Váž. tr., 9 (1927)

Čís. 22 dis.

Jde o porušení cti a vážnosti stavu, oznámil-li advokát straně, že byl sproštěn z jejího zastupování (jako zástupce chudých na své zakročení podle čl. XXXIII. uv. zák. k c. ř. s.) a současně se jí nabídl k vedení sporu, pošle-li mu zálohu.
(Rozh. ze dne 16. února 1927, Ds I 16/26.) Nejvyšší soud jako soud odvolací v kárných věcech advokátů a kandidátů advokacie nevyhověl odvolání obviněného z nálezu kárné rady advokátní komory v Praze ze dne 25. října 1926, jímž byl odvolatel uznán vinným přečinem proti cti a vážnosti stavu.
Důvody:
Odvolání nelze přiznati oprávnění. Obviněný, dopsav korespondenčním lístkem ze dne 4. května 1925 Léně L-ové, že byl sproštěn z jejího zastupování (jako zástupce chudých na své zakročení podle čl. XXXIII. uv. zák. k c. ř. s.), zároveň však nabídnuv se jí přes to k vedení sporu, jestliže mu pošle zálohou 1 500 Kč, nepochybně, jak uznala kárná rada, zlehčil čest a vážnost stavu, k němuž přináleží. Přisvědčiti jest kárné radě, že lístek obviněného s oním obsahem vyvolává dojem, že obviněný buď si vymohl klamným předstíráním sproštění z bezplatného zastupování, nebo že za peníze jest ochoten, by tak těžil z chudé strany, vésti spor i proti svému lepšímu přesvědčení. Popírati tento dojem nelze, neboť se takřka vnucuje a také Léna L-ová dojem ten měla, jak vidno z jejích podání po onom dopisu. Jest zřejmě pouhou výmluvou, i když koncipient obviněného Dr. Svatomír Z. to potvrzuje, že obviněný chtěl zmínkou o záloze Lénu L-ovou odraditi od sporu. Pokud obviněný poukazuje na obtíže, jež měl s Lénou L-ovou následkem jejího ustavičného dopisování, a pokud tím chce vysvětliti smysl závadného lístku v ten rozum, že chtěl L-ovou odvrátiti od zbytečných sporů, bylo by snad lze tím vysvětliti, že se snažil zbaviti se jejího zastupování, nelze však tím vysvětliti nabídku zastupování za peníze. Zlehčení cti a vážnosti stavu, pokud se týče způsobilost svého jednání k tomu popírá obviněný neprávem. Pokud se obviněný hájí tím, že lístek byl napsán bez jeho vědomí a že jej podepsal, neznaje jeho obsahu, jest k tomu uvésti, že obviněný ani netvrdil, že by nebyl lístek podepsal, kdyby byl jeho obsah znal, a dále, že obviněným tvrzená nevědomost o obsahu lístku není prokázána, neboť Dr. Svatomír Z. ve své výpovědi nemohl vyloučiti, že obviněnému byl obsah lístku znám. Výrok kárné rady o vině jest tedy i po této stránce odůvodněn. Odvolání jest bezdůvodné a bylo o něm uznati, jak se stalo.

Citace:

č. 22 dis.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 985-986.