=Váž. tr., 19 (1937) / čís. 5832

Čís. 5832.


Má-li býti doručen opis rozsudku obhájci ku provedení ohlášených opravných prostředků, není třeba doručiti jej k vlastním rukám obhájcovým; lhůta ku provedení opravných prostředků počíná tu běželi od doručení opisu rozsudku zmocněnci obhájcovu.
(Rozh. ze dne 24. února 1937, Zm I 122/37.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl stížnost obžalovaného do usnesení krajského soudu, jímž bvla zamítnuta jako neprovedená jeho zmateční stížnost do rozsudku, jímž byl stěžovatel uznán vinným přestupkem zpronevěry podle § 461 tr. z.
Z důvodů:
Stížnost brojí proti zjištění napadeného usnesení, že opis rozsudku byl doručen stěžovateli již 27. listopadu 1936, a snaží se tak otřásti podkladem pro závěr soudu v napadeném usnesení vyjádřený, že provedení zmateční stížnosti, podané soudu 10. prosince 1936, je proto opožděné a muselo býti zamítnuto. Stížnost tvrdí, že opis rozsudku nebyl posud doručen ani k vlastním rukám stěžovatele samého, ani k vlastním rukám jeho oprávněného zástupce a doručení ze dne 27. listopadu 1936, odporující prý § 79 tr. ř. a výnosu ministerstva spravedlnosti čís. 54774/26, čís. 3/27 Věstník M. S., nelze prý považovati za platné proto, poněvadž opis rozsudku byl doručen v bílé obálce úřednici obhájcově.
Stížnosti nelze přisvědčiti. Usnesením ze dne 25. listopadu 1936 byl k návrhu obžalovaného samého na zřízení zástupce chudých a na doručení mu opisu rozsudku k provedení obžalovaným ohlášených opravných prostředků ustanoven obhájcem chudých k jich provedení Dr. F. Podle potvrzení na (bílém) zpátečním lístku, opatřeném datumkovým razítkem přijala opis rozsudku, určený Dr. F. 27. listopadu 1936 »Fr. A. v pl. m.« (tedy zřejmě v plné moci Dr. F.). Že opis rozsudku doručen byl skutečně kanceláři Dr. F., to potvrzuje obsah návrhu stěžovatelova ..., vysvětlujícího, že jen nedopatřením úřednice zůstal ležeti; poněvadž pak i doručení usnesení nalézacího soudu ze dne 27. ledna 1937 a rozhodnutí vrchního soudu ze dne 19. ledna 1937 pro Dr. F. bylo provedeno stejným způsobem, aniž proti tomu byly dodatečně uplatněny nějaké námitky, není důvodu k pochybnostem, že se doručení stalo k rukám advokátem Dr. F. zřízeného plnomocníka, k přijímání poštovních zásilek oprávněného. Dr. F. také nikdy nepopíral, že Fr. byla jím zmocněna přijímali za něho poštovní zásilky.
Ani § 79, odst. 2 tr. ř., ani výnos min. sprav. ze dne 22. ledna 1927, čís. 54774/26, o používání soudních obálek, čís. 3 Věst. z r. 1927 nenařizují doručovati zásilky k vlastním rukám zástupcovým (s modrou návratkou). Jen odsouzenému má býti podle A 5 al. 2 uvedeného výnosu rozsudek po ohlášeném odvolání nebo zmateční stížnosti doručen k vlastním rukám. O právním zástupci a způsobu doručování jemu se ve výnosu zmínka, neděje. Bylo proto doručení opisu rozsudku k rukám zmocněnce obhájcova, vykázaného plnou mocí k přijímání poštovních zásilek, provedeno s účinkem pro obhájce samého a od něho počala běžeti lhůta ku provedení opravných prostředků.
Citace:
Pensijní pojištění. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 5, s. 64-64.