Nové dávkové řády. Zákon z 3. dubna 1925 č. 53 Sb. z. a n. o dávkách za úřední úkony ve věcech správních, o němž se svého času v tisku hodně diskutovalo, měl původně platiti jen do konce roku 1926. Platnost jeho však nyní byla prodloužena zákonem z 16. prosince 1926 č. 253 Sb. z. a n. do konce roku 1929. Z toho lze souditi, že zavedení dávek se osvědčilo. Bylo by zajímavo zjistit přesné, kolik se státu na dávkách do dneška odvedlo. Bylo by to snad i dost překvapující. Nové dávkové řády obsahuje vládní nařízení z 22. prosince 1926. č. 254 Sb. z. a n. — Změny vzhledem k starým dávkovým řádům se jeví jednak potud, že povinnost platiti dávku byla rozpířena i na mnohé úřední úkony, které dávce dříve nepodléhaly. Na př. v sazbách všeobecných (A) nově zavedena dávka 20— Kč za nahlédnutí do spisů, uložených ve spisovně, vyjma spisy soudní a finanční, v oboru sazeb ministerstva vnitra (B) dávka od 20— Kč za nález v trestním řízení správním dle § 1339 o. z. o. (dávku tuto možno uložiti proto, poněvadž v daném případě se řízení trestní nezahajuje ex offo, nýbrž jen k žádosti osoby, jíž bylo na cti ublíženo), z ostatních oborů rozšířeny dávky zejména ve věcech vojenských, ve věcech, týkajících se civilního letectví a pod. Jako další změnu lze zaznamenati důslednější provedení zásady, že dávky se ukládají za úřední úkony ve věcech správních, staly-li se podstatně v zájmu soukromém a za udělení oprávnění a výhod ve věcech správních. V těch případech totiž, že úkon se sice děje v zájmu soukromém, ale současně do jisté míry v zájmu veřejném, byly dávky namnoze sníženy nebo stanoveny pevnou sazbou rovnající se minimální dávce při dřívější sazbě nepevné (viz na př. dávky za vydání živnostenských listů a pod.) a naopak zase dávky zvýšeny tam, kde jde o zájmy a výhody čistě soukromé (různé výhody vojenské a j.) pšv