Vyhledávání v dokumentech NPD: Boh. adm., 16 (1934), sv. 2

Ze Sociálního ústavu.
O družstevnictví a uskutečnění socialismu přednášel dne 9. října 1930 Dr. Karel Renner, bývalý kancléř rakouské republiky a předseda Mezinárodního sdružení pro sociální pokrok. Přednášky zúčastnili se mimo velmi četného posluchačstva, hlavně z řad družstevních teoretických i praktických pracovníků u nás, ministři Dr. Czech a Bechyně, bývalí ministři dr. Schiezsl, Habrman a Staněk, guvernér Národní banky dr. Pospíšil. Přednášku zahájil předseda Sociálního ústavu ministr m. sl. Dr. Winter. Přednášející podal v úvodu své velmi zajímavé přednášky názorný obraz struktury nynějšího hospodářského systému, upozornil na zdlouhavý proces přechodu statků od výrobce k spotřebiteli a uvedl, že všichni mezičinitelé tohoto přechodu statků nemají nutnou hospodářskou funkci a zbytečně zboží konsumentu zdražují. Této skutečnosti byli si národohospodářští teoretikové již dávno vědomi a ona dala vznik utopistickému socialismu Saint-Simonovu, Proudhonovu, družstevní myšlénce Owenově i socialistické nauce Marxově. Vývojem kapitalistického hospodářství množily se kritiky dosavadní formy přechodu výrobků od výrobce k spotřebiteli. Kritik.a socialistů žádala buď odstranění všech čtyř podílníků na konečné ceně výrobku, totiž zisku podnikatelova, zisku meziobchodu, zisku finančního kapitálu a pozemkové renty, anebo aspoň zkrácení pochodu výrobku od výrobce ke spotřebiteli a vyřadění aspoň někte- rých z uvedených podílníků na konečné ceně hospodářského statku. Odstranění zbytečného zdražení statků pro konsumenta nebylo pouze teoreticky doporučováno, nýbrž je i prakticky uskutečňováno. Tímto úkolem obírá se družstevnictví. Pivní jeho forma — družstevnictví výrobní a prodejní — spočívá ve snaze obchodníků-výrobců opatřiti si organisováním se co nejlepšího zisku pro sebe a vejíti pokud možno v přímý styk se spotřebiteli. To není sice ještě socialismus, ale jsou tu již prvky socialismu. Praktické uskutečnění — ve větším rozsahu — myšlenky, aby také dělníci byli sami sobě výrobci, naráží na různé překážky, zejména na nemožnost dělnictva opatřiti si potřebný kapitál a na potíže se správou a disciplinou v takovýchto závodech. Jinou formou družstevnictví je družstevnictví úvěrní, které má chrániti výrobce proti vysokým úrokům 7. půjčeného kapitálu. V hospodářských úvěrních družstvech (raiffeisenkách) dochází uskutečnění. Proudhonova myšlenka, aby kapitál se dostal volně, bez úroků, tomu, kdo jej potřebuje. Když nemohl být problém zkrácení zdlouhavého přechodu výrobků od výrobce ke spotřebiteli vyřešen prakticky zcela uspokojivě tím, že k jeho řešení se vyšlo se strany výrobce, pomýšlelo se na jeho řešení se strany spotřebitele. A tak dochází k družstevnictví spotřebnímu. Z hospodářského života má býti vyřaděn meziobchod, styk spotřebitele s výrobcem má se díti bez prostředníků. Od konsumních družstev se pokročilo pak k založení velkonákupních společností, obstarávajících nákupy pro všechna sdružená družstva spotřebitelů. A nejen to, přikročilo se pak k samostatné výrobě, a to jak k výrobě tovární, tak i prvovýrobě. A tak stojíme již dnes před skutečností, že nemáme hospodářství čistě soukromého; hospodářský život států je dnes prostoupen velmi silně hospodářstvím společenstevním, družstevním. Družstevnictví prakticky uskutečňuje socialistickou myšlenku společného hospodářství. Vyvlastňuje výrobní prostředky, vychovává dělnictvo i celou lidskou společnost k budoucímu socialistickému řádu hospodářskému. Dr. Jindřich.

Citace:

č. 7935. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 547-550.