Všehrd. List československých právníků, 8 (1927). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 288 s.
Autoři:
Čís. 13036.
Ani při prozatimním opatření podle § 5 vyživovacího zákona ze dne 16. prosince 1930, čís. 4 sb. z. a a na rok 1931, není přípustný dovolací rekurs proti souhlasným usnesením nižších soudů.
(Rozh. ze dne 23. listopadu 1933, R I 1105/33.)
Oba nižší soudy zamítly návrh na povolení prozatímního opatření podle zákona ze dne 16. prosince 1930, čís. 4 sb. z. a n. na rok 1931.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs navrhovatelův.
Důvody:
Dovolací rekurs čelí proti rozhodnutí rekursního soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvé stolice, zamítající návrh na povolení prozatímního opatření podle § 5 zákona ze dne 16. prosince 1930, čís. 4 sb. z. a n. z roku 1931. Jest především zkoumati otázku přípustnosti tohoto dovolacího rekursu. Ustanovení § 5 zákona čís. 4/1931 sb. z. a n. ulehčuje sice podmínky prozatímního opatření pro nároky na výživu, výchovu nebo zaopatření proti jinak platným ustanovením § 379 a dalších ex. ř., ale na předpisech platných o přípustnosti rekursu proti usnesení o návrhu na prozatímní opatření nebylo jím nic změněno. Platí tudíž i v případech, kde jde o prozatímní opatření podle § 5 zákona čís. 4/1931 sb. z. a n., ustanovení § 528 c. ř. s. a §§ 78, 402 ex. ř., že dovolací rekurs do souhlasných usnesení obou nižších soudů není přípustný.
Citace:
PEŠKA, Zdeněk. Počátky anglické expanse.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1927, svazek/ročník 8, číslo/sešit 8, s. 232-235.