Porota v Hradci Králové.

Podzimní porotní zasedání v Hradci Králové projednalo jen šest případů; z těch byl toliko jediný — zločin násilného smilstva — projednáván v líčení tajném.

Dítě v pytli.

Bylo to za tmavé aprilové noci, kdy v malé komůrce rolníka V. Boukala v Mokré u Opočna odehrával se tajemný proces rodění se nového člověka. Chudá Slovačka Anna Jendyšáková samotinká s hrůzou očekávala plod jedné vášnivé noci. V horečce zmítána, činila si nejhorší představy o bídném životě, kdy vyhnána bude ze služby a musí se vléci životem i se svým nevítaným děckem.
A tak došlo k tragedii, pro niž ocitla se 43letá sezonní zemědělská dělnice z Oščadnice na Slovensku na lavici obžalovaných. Žaloba ji viní, že v noci dne 12. dubna 1926 v Mokrém porodila děcko pohlaví mužského a že, zabalivši je do pytle krví promočeného, zastrčila je pod slamník, čímž děcko normálně vyvinuté a života schopné se zadusilo.
Obžalovaná vypovídá, že nechodila vůbec do školy, číst a psát neumí. Vypravuje dále dosti nesouvisle, jak k celému případu došlo. Zapomněla se se Slovákem, který rovněž sloužil v Mokrém. Vzít si ji nechtěl, říkal, že jí nabije. Že je v jiném stavu, poznala, kdy však k porodu dojde, si nedovedla vypočíst. Hájí se, že v oné noci přišly na ni bolesti a ona na kufru porodila nového člověka. Rezatými nůžkami odstřihla plod, který padl do pytle pod jejíma nohama, jenž místo hygienických plének a prostěradel měl sloužiti za první zábal. Pak dítko zaobalila, položila do slámy na svém lůžku a bolestí přemožena lehla si na postel. Ráno přišel ji zaměstnavatel budit a tu mu řekla, že je jí zle, že nemůže jít krmit. Po snídani chtěl ji rolník odvézti do nemocnice, a když znovu vešel do komůrky, zpozoroval krvavé stopy na podlaze. Poslal proto pro porodní babičku Hrochovou. Ta přišla po 11. hodině a po vyšetření poznala, že jedná se o porod. Uhodila na Jendyšákovou, kam dala dítě. Ta nejprve zapírala, pak řekla, že je vyhodila na hnojiště. Když však Hrochová marně plod venku hledala, vrátila se znovu do komůrky a tu nalezla v posteli pytel s mrtvým děckem.
Případ byl jasný, svědci nemohli než potvrditi, že případ tak se odehrál, jen na porotě bylo, aby rozhodla, jednalo-li se o promyšlenou vraždu dítěte či o zanedbání povinné péče. A porota byla milosrdná. Zamítla 12 hlasy otázku na vraždu a 10 hlasy uznala Jendyšákovou vinnou zanedbáním povinné péče.
Soud na to odsoudil obžalovanou podle § 335 na čtyři měsíce těžkého žaláře, který jest odpykán vazbou, takže obžalovaná byla ihned propuštěna na svobodu.

Citace:

Dítě v pytli. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 37, s. 437-437.