Č. 446.


Zabírání bytů: * Příslušenství bytu (půda, sklep) nepodléhá samo o sobě zabrání ani dle nařízení ze dne 22. ledna 1919 č. 38 sb. z. a n. ani dle zák. ze dne 30. října 1919 č. 592 sb. z. a n.
(Nález ze dne 11. června 1920 č. 5161.)
Věc: Vilém Ruschka v Trnovanech proti okresní správě politické v Teplicích-Šanově stran zabrání sklepu a půdy. Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Výrokem ze dne 15. listopadu 1919 zabral bytový úřad v Trnovanech stěžovateli jeden sklep a část půdy v domě čp. 35/13 v Trnovanech a přikázal je Josefu Kaisrovi. Odpor proti rozhodnutí tomu podaný zamítl žalovaný úřad naříkaným rozhodnutím z důvodů první instance, a to — pokud ze spisu, v nichž ani naříkané rozhodnutí ani rozhodnutí první instance založeno není, vůbec souditi lze — z té příčiny, že stěžovatel má ještě jiný sklep a tak velké půdy že nepotřebuje, kdežto Josef Kaiser u svého bytu ani sklepa ani půdy nemá.
Stížnost do rozhodnutí tohoto podanou shledal nejvyšší správní soud důvodnou, neboť jak patrno, zabrán byl pouze sklep a půda, tudíž pouze příslušenství bytu. Samostatného zabrání pouhého příslušenství však ani nařízení ze dne 22. ledna 1919 č. 38 sb. zák. a n., ani zákon ze dne 30. října 1919 č. 592 sb. zák. a n. vůbec nezná. Nenalézá tudíž naříkané rozhodnutí opory v zákoně, pročež slušelo je již z tohoto důvodu zrušiti dle § 7 zákona o správním soudě jako nezákonné.
Citace:
č. 8850. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 489-490.