Prof. dr. Baxa ve článku »Zásada dělení moci ve státu a soustava parlamentární» sleduje geneticky vznik a vliv nauky Montesquieu-ovy o dělbě moci státní, jak vyvozena ze zidelisované a tím i zkreslené ústavy severoamerické, v Evropě pak byla postulátem politickým školy konstituční se zřejmou tendencí proti absolutismu panovnickému. Tato politická tendence nauky, jež téměř během celého 19. století probíjela se k uznáni a přijata pak ve všech ústavách jako princip vedoucí, je příčinou, že nebyla včas poznána její protichůdnost se systémem parlamentním, s nímž ve většině případů na evropské pevnině je kombinována, neboť, je-li aspoň částečné možné materielní dělení funkcí státních, není tomu tak naprosto při formálním dělení. Systém parlamentní, jehož kolébkou je Anglie, na pevnině nejprve jako ústavní zvyklost zavedený, potom v řadě monarchií a zvláště republik (i u nás) ústavními zákony zaručený je neslučitelný s principem dělby důsledně provedeným, který jako politická zásada ustupuje ze sféry aktuelnosti do historie se zánikem absolutismu. V. V.