Všehrd. List československých právníků, 8 (1927). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 288 s.
Autoři:
=Právník, 66 (1927) / Soukromoprávné zákony uhorské, platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi

Literární zprávy.


Soukromoprávné zákony uhorské, platné na Slovensku a v Podkarpatskéj Rusi.

Upravili: Adolf Turner, radca najvyššieho, súdu a Dr. Alexander Asztély, tabularny súdca na odp. Vydáno ve »Sbierke zákonov uhorských, platných na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Riadi Dr. Smil Stodola. Svazok 1. Bratislava 1926 Universum.
Svého času upozornil jsem na zahanbující zjev, že nemáme vydány prameny práva na Slovensku platného, ačkoliv máme zvláštní ministerstvo, jemuž by tato úloha najmě svědčila, totiž ministerstvo unifikační. Malé Rakousko maličkému Burgenlandu věnovalo mnohem větší pozornost. Na tento článek nereagovalo ministerstvo, ale soukromník, bratislavský advokát dr. Emil Stodola, člen známé rodiny na Slovensku, jenž se již dávno o právnictvo slovenské nad míru zasloužil, uvádím jen, že odvážil se v bývalém Uhersku založiti »Právny Obzor«, který dodnes vychází jako orgán bratislavské »Právnické jednoty« a ministerstva unifikací. Kdo ví, jak ve psí dáno bylo vše slovenské v království sv. Štěpána, pochopí velikost činu Stodolova. I dnes přichází Stodola s podnikem, který pro konsolidaci našeho státu může znamenati velmi mnoho. Jedním z pramenu mnoha potíží, které máme na Slovensku, je ta okolnost, že neznáme tamního práva a tím i částečně tamní život, neboť ten se více méně právu přizpůsobil. Příklad zrovna klasický je známá lex Cyrill, méně známých qui pro quo mohl bych uvésti celou řadu. Stodolova sbírka má tornu odpomoci. Autoři prvého svazku s velkým sebezapřením skoro bez honoráře podjali se přeložiti do slovenštiny maďarské zákony soukromoprávné a pokud mohu posouditi, slovenština jejich zní plně v duchu řeči naší.
Sbírka rozpadá se na tři části: právo rodinné, dědické a věcné; obligační bylo vynecháno, poněvadž jednak panuje tam více méně právo obyčejové, jednak zákonem upravené partie stýkají se do té míry s právem obchodním, že autoři nepovažovali za vhodné zařaditi tyto předpisy do své sbírky.
Rodinné právo obsahuje nejprve předpisy o smlouvě manželské (zák. čl. 21: 1894, k němuž přikazují příslušné partie zákona 320/1919 a zákon 113/1914), o formalitách právních jednání mezi manželi (zák. čl. 7: 1886) a předpisech týkajících se věna. Dále jsou předpisy o osobách nesvéprávných (zák. čl. 20: 1877, čl. 23: 1874, čl. 23: 1911, čl. 20: 1901, čl. 6: 1885).
Z práva dědického uveřejněn je zák. čl. 8: 1840 o dědění poddaných, judexkurialní konference o dědickém právu, čl. 16: 1894 o pozůstalostním řízení, čl. 40: 1918 o poplatku převodním, nař. ministerstva spravedlnosti č. 10715/1904 o posloupnosti po nižších kněžích katolických, čl. 16: 1876 o testamentech a darováních na případ smrti, čl. 35: 1874 pokud se týká vyhotovení posledních pořízení. Z věcného práva uveřejněny jsou předpisy i takové, které se jen nepřímo dotýkají soukromého práva. Třebas jaksi s hlediska teoretického možno míti o vhodnosti pochybnosti, nelze s hlediska praktického takovému sestavení nic vytýkati. Kompilace tato má sloužiti praxi a nejde o žádnou teoretickou studii a proto je se soustavou touto zcela souhlasiti. Část tato obsahuje tyto předpisy: zák. čl. 39: 1908 o urbárním dělení, zcelení, čl. 25: 1896 o kuriálných želiarských pozemcích, pravidla judexkuriální konference o pozemkové knize, nařízení ministerstva z 15. prosince 1855 o pozemkové knize (knihovní řád) nař. ministerstva spravedlnosti ze 4. března 1888 č. 675, ze dne 3. listopadu 1888 čís. 36309, ze dne 5. března 1888 č. 947, čl. 22: 1802 o reposici násilně vypuzených, čl. 41: 1881 o vyvlastnění (k tomu zákon č. 72/1924), čl. 20: 1883 o právu honebním, čl. 19: 1888 o rybolovu, čl. 31: 1879 (lesní zákon) k tomu zákon 82/1918 a zák. čl. 19: 1898.
Vedle toho obsahuje sbírka předpisy o mezdmých sporech (§§ 32—35 zák. čl. 12: 1894) a fideikomisech (nař. z 9. října 1862 a ze dne 7. dubna 1869).
Z vylíčeného přehledu je patrno, že žádný praktický právník nebude se moci bez této sbírky obejíti a jest velmi žádoucno, aby znalost slovenského práva i mezi českými právníky se velmi rozšířila, neboť tím nejlépe budeme moci připravovati unifikaci a podporovati konsolidaci našeho mladého státu. Zanedlouho vyjde sbírka rozhodnutí královské kurie a tím spolu se systémem Sladicsovým (ve zpracování Fajnorově a Zatureckého) stane se nám soukromé právo slovenské zcela přístupným. Tu nebude již překážek, aby soukromé právo slovenské nestalo se skutečným předmětem zkušebním u judiciální státní zkoušky, jak formálně de lege lata tomu již je.
Sedláček.
Citace:
Soukromoprávné zákony uhorské, platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1927, svazek/ročník 66, číslo/sešit 4, s. 146-148.