In memoriam prof. Edouard Cuq.

Institut Français ztratil před prázdninami svého vynikajícího člena, romanistika a orientalistika svého význačného představitele. Jeho žáci a přátelé cítí všichni, že odešla v něm nejen bystrá hlava, ale i dobrá, typický francouzská jemná duše. Osud dopřál mu jednoho, řídkého jen daru: takřka do poslední chvíle 84. roku svého života věnovati se své lásce: právní historii antické a v poslední době hlavně orientální. Jeho láska a chuť k práci byla však obdivuhodnou pro každého, komu bylo dopřáno poznati šedivého, lety již k zemi skloněného stařečka, jenž vedle vlastních starostí s upřímnou účastí sledoval a radou přispíval i k pracím všech, kteří k němu přišli pro poučení.
O prof. Cuqovi lze takřka říci, že byl rozeným romanistou. Ve svých 25 letech, r. 1875 přednášel již římské právo na universitě v Bordeaux, od r. 1893 byl trvale univ. profesorem na pařížské Sorbonně. V této funkci, jsa členem, jak již bylo uvedeno, především Institutu Français a četných francouzských i zahraničních vědeckých institutů a společností, napsal nejen své životní dílo: »Les institutions juridiques des Romains (1. vyd. 1891—1902, II. vyd. 1905—1908), ale i nesčetnou řadu větších a menších publikací z romanistiky, z papyrologie a v poslední době i z oboru své největší lásky, probuzené jeho velikým krajanem P. V. Scheilem, rozluštitelem zákoníka Hammurabiho, z oboru právních dějin orientálních. Z romanistiky a papyrologie, vedle zmíněných již Institucí, buďtež uvedena aspoň tato větší díla: Ještě v předpařížské době napsal Etude ďépigraphie juridique (Bibl. écoles franç. Athènes et Rome 1881) a první díl svých institucí (L’ancien droit) 1891. Z pařížské doby nutno zaznamenati: Recherches sur la possession à Rome, sous la République et aux premiers siècles de l’Empir 1894. Eparchos Romès (Extr. Revue archéol. 1897). Le colonnat partiaire dans l’Afrique romaine, d’après l’inscription d’Henchir-Mettich 1897. R. 1902 vzniká druhý díl jeho Institucí (Le droit classique et le droit du Basempire). Brzy na to Notes ďépigraphie et de papyrologie juridique. V této době byl objeven zákoník Hammurabiho, jenž se sitai pramenem nesčetných vědeckých bádání a jenž přilákal i Cuqa. Přesto však zůstal Cuq stále věren i romanistice a v r. 1912 vydal Le sénatus-consulte de Délos de ľan 166 avant notre ère, r. 1913 Un nouveau document sur l’apokeryxis, r. 1915 Une statistique de locaux affectés à l’habitation dans la Rome impériale, r. 1924 La loi contre la Piraterie a Note sur la Novelle XXX de Justinien, r. 1928 Manuel des institutions juridiques des Romains.
Z právních dějin orientálních, t. j. především babylonských, jimž patřily až do posledních dnů Cuqova života články především v Revue ďAssyriologie i v zahraničních periodických publikacích, nutno citovati aspoň tyto monografie: Le droit babylonien au temps de la première dynastie de Babylone 1909. Etude sur les contrats de l’èpoque de la première dynastie babylonienne 1910, Les nouveaux fragments du code de Hammourabi sur le prêt à intérêts et les sociétés 1918. Právním dějinám orientálním, babylonským, assyrským i hethitským (zde vyzvednut význam prof. Hrozného) je věnována také poslední, největší práce Cuqova: Etudes sur le droit babylonien, les lois assyriennes et les lois hittites.
Zájem posledních let, ano i posledních měsíců svého života věnoval Cuq nejnovějšímu oboru právních dějin orientálních, právu mocného souseda Babylonie, po jistý čas i jejího přemožitele a vládce, právu říše elamské. V tom směru konal četná studia a upozorňoval na význam tohoto nového odvětví právní historie orientální. Ještě v posledních ročnících Revue ďAssyriologie najdeme jeho články: Les actes juridiques Susiens (Susa = hlavní město Elamska) a Les actes juridiques élamites. V těchto pracích položil Cuq spolehlivé základy pro další bádání.
Tento výčet prací ani zdaleka nečiní si nárok na úplnost. Je jen stručnou ukázkou široké a pestré pracovní činnosti a nezměrné píle člověka, jenž jen vědě věnoval své nejlepší snahy a jenž se tak zapsat v seznam nesmrtelných.
Dr. Josef Klíma.

Citace:

KIZLINK, Karel. Vývoj obchodního práva československého v prvním desítiletí republiky. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1929, svazek/ročník 10, číslo/sešit 1-2, s. 26-28.