Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 71 (1932). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Autoři: Sedláček, Jaromír
Klíčová slova:
=Právník, 71 (1932) / Dr. Josef Nožička: Trestní řád, platný v zemích České a Moravskoslezské s vedlejšími zákony.
Dr. Josef Nožička: Trestní řád, platný v zemích České a Moravskoslezské s vedlejšími zákony. (Textové vydání.) J. Gusek v Kroměříži 1932. Str. 412.
Práce Nožičková odpomohla citelnému nedostatku stručných vydání trestního řádu z roku 1873. Stejně jako vydání spolku Všehrd, které vyšlo krátce před vydáním Nožičkovým a jest určeno výhradně posluchačům práv, omezuje se na zákonný text se stručnými odkazy k souvislým ustanovením bez citací judikatury. Vedlejší zákony jsou podány chronologicky a nejsou zásadně vpracovávány do poznámek k jednotlivým ustanovením trestního řádu, i když nejde o zákony obsahu výhradně trestně procesního. Proti tomu by nebylo námitek, kdyby u jednotlivých předpisů trestního řádu nechyběly příslušné odkazy, jak tomu takřka naveskrz jest. Kdežto na jedné straně jsou podávány v plném znění i zákony velkou částí svých předpisů pro trestní proces bezvýznamné, schází vůbec trestně procesní obsah zákonů tak důležitých jako je zákon o podmíněném odsouzení a propouštění i zákon o státním vězení. Sazby pořádkových pokut jsou uvedeny podle § 6 zák. č. 31/1929, není to však na příslušných místech poznamenáno. Zákon č. 31/1929 je ovšem v plném znění citován. Jsou otištěny také §§ 9 a 10 zákona čís. 471/21, které již neplatí. Zákonné předpisy, kterými byla tato ustanovení zrušena, resp. jimiž nebyla jejich účinnost prodloužena, jsou ovšem zase v plném znění uvedeny, ale bylo by se doporučovalo připojiti příslušnou poznámku, aby začátečník nebo neodborník nebyl uveden v omyl. Z téhož důvodu mělo býti k čl. 1 § 1 zák. č. 471/21 odkázáno na § 1 zák. č. 31/29, neboť nezasvěcenci nemusí býti jasno, je-li uvedeno původní znění či přihlíží-li se již, jako v trestním řádu, k zákonu č. 31/29. Tím poněkud trpí praktická hodnota vydání. §§13 a 15 tr. ř. uvedeny pouze v nynějším znění, ač jeho platnost je jen dočasná. Schází původní text trestního řádu. V poznámce k § 270 tr. ř. cituje se zbytečně bezvýznamný již § 15 zák. č. 31/29. V § 342 byla vynechána poslední věta. U zákona č. 168/22 na str. 255 schází odkaz k § 1 zák. č. 203/30, kterým byla účinnost onoho zákona časově omezena.
Za nejzávažnější nedostatek pokládám, že nebyly uvedeny ani odkazem příslušné zákony ústavní (ústavní listina, zákon o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovní) a dokonce ani zákon o mimořádných opatřeních č. 300/20, ačkoli přímo modifikuje některé předpisy trestního řádu. Jako podstatnou vadu třeba též vytknouti, že nejsou velkou většinou uvedeny v autentickém českém znění ustanovení trestního řádu, jejichž text byl jako autentický publikován v příloze k zákonu o státním soudu. Citován je text zcela odchylný. Možno ostatně vytknouti i citacím jiných zákonných textů československého původu, že nepodávají zákon přesně v tom znění, jak byl publikován ve sbírce zákonů a nařízení.
Přes tyto nedostatky není pochyby, že edice splní svůj úkol a stane se platnou pomůckou zejména těm, kdož se potřebují zběžně orientovati v trestním procesu a obejdou se bez příslušné judikatury. Nožičkovu práci tu velmi dobře doporučuje pečlivá revise překladu, kteroužto předností se toto vydání příznivě odlišuje od mnohých svých předchůdců. Solnař.
Citace:
SEDLÁČEK, Jaromír. Manželství a jeho zákonná úprava. Reforma manželského práva. Praha: Nákladem Právnického knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1938, s. 13-14.