=Všehrd, 14 (1933) / Nový polský exekuční řád.

Nový polský exekuční řád.

 Dnem 1. ledna 1933 je v Polsku uskutečněna nová unifikace v oboru civilního řízení soudního; na celém území státním1 načíná platit jednotný exekuční řád, který s nově projektovanou úpravou nesporného řízení a civilním řádem soudním má tvořiti společný zákoník.
Nový exekuční řád (Prawo o sądowom postępowaniu egzekucyjnem) о 357 paragrafech obsahuje v první části všeobecná ustanovení, v nejobsáhlejší části druhé podrobné předpisy, které upravují způsob soudní exekuce v jednotlivých případech zejména odlišně pro movitosti a nemovitosti, a závěrečný oddíl třetí stanoví formy a prostředky zajišťovací.
Poněvadž řízení exekuční bylo různě normováno v jednotlivých oblastech polského státu, uváděcí předpisy k tomuto zákonu obsahují derogační klausuli, která taxative jmenuje ustanovení, jež tutéž materii dříve upravovala a která dnem platnosti nového exekučního řádu se ruší.
Hlavní význam sjednocených předpisů záleží v úpravě soudní dražby. První licitace u movitostí i nemovitostí je neplatná, když nikdo nepodal aspoň ceny vyvolávací, která se rovná sumě odhadní. Druhá licitace se provádí na návrh věřitele a vyvolávací suma zní na 2/5 odhadní ceny. Tato úprava byla zřejmě vyvolána neutěšeným finančním stavem drobných zemědělských vrstev, o něž byla vláda nucena před nedávnem se postarati zřízením tak zv. »urzędów rozjemczych« pro záchranu malorolnických usedlostí.
Novotou pro oblast práva dříve rakouského je zavedení tak zv. komorníků, jimž je svěřen veškerý výkon soudní exekuce. Pravomoc jejich je dalekosáhlá a v mnohém směru na soudu úplně nezávislá; mají právo i povinnost rozhodovati, zda titul věřitele je způsobilý ku provedení exekuce, zda exekuce je přípustná s ohledem na předmět, k němuž se táhne, nebo s ohledem na osobu dlužníka atd. Poněvadž dosavadní obsazování míst komornických se praktikovalo tím způsobem, že se na ně povolávali starší kancelářští úředníci ozvaly se při projednávání osnovy exekučního řádu kritické hlasy, zda takto vybrané osoby budou dostatečně kvalifikovány k řádnému výkonu této důležité funkce. Nynější materiál úřednický by jistě neuspokojil, protože kancelářskou službu u soudu konají často lidé bez náležitého vzdělání průpravného, kteří s předpisy právními se teprve seznamují během své prakse. Proto se navrhuje, aby byl zřízen jeden nebo několik odborných ústavů, v nichž by se připravovali kandidáti na úřad komornický. Navrhovalo se také, aby na tato místa byli bráni studovánu právníci.
Vypracování služebního statutu komorníků bylo uloženo min. spravedlnosti a na něm tedy bude záležet, jakým způsobem vyřeší výběr osob, jejich odpovědnost a kvalifikaci. Neboť jen řádnou úpravou těchto otázek bude dána záruka, že předpisy o výkonu exekuce, tak aktuální v nynější době, se nezvrhnou v šikanu.
Vladimír Komender.
  1. Kdy u nás bude konečně uzákoněna unifikace, která jest nutná jak pro řádný chod správy soudní, tak pro potřebu občanstva?
Citace:
Nový polský exekuční řád.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1933, svazek/ročník 14, číslo/sešit 4, s. 148-149.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).