Čís. 8742.


Správce továrny není po zákonu oprávněn k objednávce prací spojených se znovuvybudováním vyhořelé továrny.
(Rozh. ze dne 28. února 1929, Rv I 1173/28.)
Správce továrny žalované společnosti zadal staviteli Š-ovi zhotovení plánů k znovuvybudování vyhořelé továrny. Š. postoupil pohledávku žalobci, jenž ji zažaloval proti žalované společnosti. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, vycházejíce z názoru, že správce továrny byl oprávněn plány zadati.
Nejvyšší soud žalobu zamítl. Důvody:
Dovolatelka důvodně vytýká, že odvolací soud neprávem pokládá správce továrny žalované firmy Karla В-a po zákonu za zmocněnce k objednávce plánů na znovuvybudování vyhořelé továrny. Podle čl. 47 obch. zák. jest ovšem obchodní plnomocník, jemuž jest svěřen provoz celého závodu, již po zákonu za principála zmocněn proti třetím osobám ke všem právním jednáním, jež s sebou obyčejně přináší provoz obchodu. Proti třetím platí tudíž bez ohledu na vnitřní omezení plné moci takovýto plnomocník za zmocněna ke všem právním jednáním, jež podle objektivních známek, jimiž se jeho plná moc projevuje na venek, spadají do oboru jeho působnosti. Třetí osoby mohou se spoléhati na to, jak se jim objem plné moci takovéhoto zmocněnce jeví podle zevních, objektivně zjištěných známek jejího projevu. Ale zevní známka, že žalovaná svěřila Karlu B-ovi vedení provozu továrny na hrací stroje a piana, neobsahuje v sobě ještě zmocnění k jejímu znovuvybudování a k objednávce prací s tím spojených, leč by principál vědomě i takové práce nechal zmocněnce obstarávati. Jinak není pravidelným zjevem, by správce provozu továrního také mohl továrnu znovuvybudovati a práce s tím spojené objednati. Pouhý subjektivní dojem třetího smluvníka, neopodstatněný zevnějšími známkami projevu plné moci širšího rozsahu, jest pro zákonný objem plné moci proti třetímu bez významu. Žalobkyně opírá žalobní nárok o to, že Karel B. byl po zákonu jako správce továrny, který přijímal a propouštěl dělníky, nakupoval materiál a prodával výrobky a sám žalovanou podpisoval — zmocněn k objednávce plánů pro znovuvybudování vyhořelé továrny a netvrdí ani zmocnění jeho z jiného důvodu. To však k opodstatnění objednávky plánů nestačí, protože k provozu továrny objednávka plánů na znovuvybudování její pravidelně nepatří. Proto neváže objednávka plánů Karlem B-em žalovanou, ano nebylo tvrzeno, že byl k tomu zvlášť zmocněn nebo že jeho objednávka byla schválena přijetím plánů samou žalovanou.
Citace:
č. 8742. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 295-296.