Vyloupená vojenská pokladna.(Divisní soud v Bratislavě.)Bylo to loňského roku, když 32. pluk z Košic vydal se na cvičení. Tam seznámil se voják Lantaj, rodák z Modré, s Edvinem Zinekrem ze severních Čech. Cestou dozvěděl se Lantaj, že v pokladně proviantury nachází se právě obnos asi 150 000 Kč. Protože si již dříve opatřoval všelijak peníze, jenom ne poctivě, myslil si, že by to byl dobrý lov. Potřeboval však k provedení plánu pomocníka a toho nalezl ve svém novém kamarádovi Zinekrovi.Jedné krásné noci přiblížili se tiše k proviantuře a skutečně se jim podařilo pokladnu vyloupiti, ale byli velmi zklamáni, neboť místo očekávaných 150 000 Kč našli tam pouze 4000 Kč. Nejdříve chtěli rozhořčeně odejít, ale pak si pomyslili, že je lepší něco nežli nic, a proto popadli čtyři tisícovky a odjeli do Bratislavy, ovšem že bez dovolení. Zde si koupili civilní šaty a hajdy do Rakouska.Snad je hryzlo svědomí a proto jeli do poutnického místa Mariazell. Zda chodili tam do kostela anebo prováděli jiné věci, nebylo vyšetřeno. Za několik dní se však penízky rozkutálely, načež se společníci pohádali a rozešli. Zineker odjel do Salzburku, kde ho za nějaký čas chytili, Lantaj se vrátil na Slovensko a sám se přihlásil u svého pluku. To však znamenalo konec jeho dobrodružstvím alespoň na čas. Byl okamžitě zatknut a odevzdán vojenskému soudu. Nejdříve byl souzen jen pro sběhnutí a jiné menší přestupky, protože vyloupení pokladny zapíral. Pro tyto delikty byl odsouzen na osm měsíců vězení.Později však vydaly rakouské úřady zatčeného Zinekra, a tak byli nyní oba kumpáni postaveni znovu před vojenský soud, aby se zodpovídali ze zločinu vyloupení pokladny. Soud Lantajovi, jako původci loupeže, vyměřil trest nových deseti měsíců. Lantaj si z toho mnoho nedělal, neboť z posledních šesti let svého života si čtyři roky vyseděl v kriminále. Jeho kamarád Zineker, protože byl ještě zachovalý, dostal sedm měsíců.Soudu předsedal štábní kapitán Dreuschuch, žalobu zastupoval štábní kapitán Lipovský. —ij—