Vyhledávání v dokumentech NPD: Váž. civ., 9 (1927), sv. 2

— Čís. 7361 —
Čís. 7361.

Pro zákonné úroky z prodlení nelze povoliti exekuci, není-li pro ně exekučního titulu. Nestačí, že se vymáhající věřitel v té příčině vykazuje exekučním titulem, jenž stanoví pouze povinnost dlužníka k zaplacení jistiny.
(Rozh. ze dne 30. září 1927, R I 625/27.)
Soud prvé stolice povolil exekuci na svršky k vydobytí 10 000 Kč, zamítl však exekuční návrh na exekuci k vydobytí 6% úroků z 10 000 Kč od 23. února 1927. Rekursní soud povolil exekuci také k vydobytí 6% úroků z 10 000 Kč od 23. února 1927. Důvody: Ve smíru ze dne 9. února 1927, který jest exekučním titulem, se povinná strana zavázala, že zaplatí straně vymáhající zažalovanou pohledávku obmezenou na 10 000 Kč ve lhůtách, 7 500 Kč do 14 dnů a zbytek 2 500 Kč v měsíčních dnem 4. dubna 1927 počínajících splátkách po 100 Kč pod exekucí a pod ztrátou lhůt. Byly tudíž dle smíru první kvota a ježto strana povinná povinnosti své včas nedostála, také zbytek splatnými dne 23. února 1927. Ježto strana povinná nezaplatila dluh včas, musí podle § 1334 obč. zák. platiti úroky z prodlení z dlužné pohledávky ode dne splatnosti, tudíž od 23. února 1927, v kterýž den byla celá pohledávka splatnou, ježto strana povinná nedodržela umluvených lhůt (Gl. U. 1540 22/8 Ol.). Ježto právní důvod, z něhož pohledávka povstala, byl na obou stranách obchodem, musí povinná strana podle čl. 287 obch. zák. platiti z prodlení 6% úroky.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Jest ovšem správné, že povinná strana, která nezaplatila dluh včas, musí podle § 1334 obč. zák. platiti úroky z prodlení z dlužné pohledávky, ode dne splatnosti. Než ani pro tyto zákonné úroky nelze povoliti exekuci, není-li pro ně exekučního titulu, a nestačí, když se vymáhající věřitelka v této příčině vykazuje exekučním titulem, jenž stanoví pouze — Čís. 7362 —
povinnost povinné strany k zaplacení jistiny. To plyne jasně z předpisu § 7 ex. ř., podle něhož smí soud exekuci povoliti toliko tehdy, když z exekučního titulu lze seznati kromě osoby oprávněného a zavázaného i předmět, způsob, objem a čas dlužného plnění (srv. rozhodnutí nejv. soudu ve Vídni uveřejněné ve sbírce Glaser-Unger n. F. čís. 3061, rep. nál. čís. 185 a Neumann, Komentář zur Ex. Odg. str. 50, pοzn. 4). Proto nebylo lze povoliti exekuci i pro úroky vymáhané jistiny, neboť smír ze dne 9. února 1927, jenž jest exekučním titulem exekučního návrhu, se o úrocích vůbec nezmiňuje. Bylo proto dovolací stížnosti povinné strany do usnesení rekursního soudu povolujícího exekuci i k vydobytí 6% nich úroků z částky 10 000 Kč vyhověti a obnoviti usnesení prvého soudu, jenž tento návrh vymáhající věřitelky zamítl.

Citace:

Ministerstvo financí.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1933, svazek/ročník 14, číslo/sešit 5, s. 189-189.