Vyhledávání v dokumentech NPD: Váž. civ., 12 (1930), sv. 1

Čís. 9588.

»Nemajetností« ve smyslu § 143 obč. zák. rozumí se nejen nedostatek majetku, nýbrž i naprostá výdělečná nezpůsobilost. Jest se napřed pokusiti o provedení exekuce na plat otce, třebaže již exekuce na jeho svršky zůstala bezvýslednou.
(Rozh. ze dne 31. ledna 1930, R I 47/30.)
Soud prvé stolice zamítl návrh manželské matky dítěte, by bylo otcovým rodičům uloženo platiti na dítě výživné. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Z toho, že mobilární exekuce proti otci děcka v roce 1924 zůstala bezvýslednou, snaží se stížnost dovoditi, že je otec nemajetný, a že jsou tu předpoklady, by jeho vyživovací povinnost byla převedena na jeho rodiče, jelikož prý ani matka dítěte nemá majetku. Naproti tomu nutno poukázat k bezvadnému osvědčení prvého soudu, že otec dítěte pracuje stále od 25. května 1929, že pracovati může a že jeho výdělek činí více než existenční minimum, jelikož si v cihelně vydělal průměrně 150 Kč týdně a nyní má jako drvař v lese stálou práci, takže si tam v září 1929 vydělal denně 33 Kč 55 h. Nemajetností podle § 143 obč. zák. rozumí se nejen nedostatek majetku, nýbrž i naprostá výdělečná nezpůsobilost, které však u otce děcka není, a proto ho, nelze pokládati za nemajetného podle tohoto zákonného ustanovení. Vývody stížnosti o pravděpodobné bezvýslednosti exekuce na otcův plat jsou předčasné, an se v tomto směru nestal pokus, přidržet ho tímto způsobem k plnění zákonné jeho povinnosti po případě k výkonu vyjevovací přísahy, a ano není osvědčeno, že dlužník od roku 1924 nenabyl dalšího majetku. Poněvadž tedy schází jedna z náležitostí § 143 obč. zák., průkaz otcovy nemajetnosti, není stížnost odůvodněna.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle § 16 pat. o nesp. ř. lze rozhodnutí druhé stolice, jímž bylo usnesení prvého soudu potvrzeno, napadnouti jen pro zřejmou nezákonnost nebo pro zřejmý rozpor se spisy nebo pro zmatečnost. Nejvyšší soud přezkoumav napadené rozhodnutí neshledal, že je stiženo některou z těchto vad, a dokládá ke správným důvodům rekursního soudu na vývody dovolací stížnosti jen toto: Dovolací soud nepodceňuje závažnost důvodů v rozhodnutí čís. 3452 sb. Glaser-Unger nová řada, má však za to, že jest nutno pokusiti se napřed o provedení exekuce na plat stěžovatelčina otce, ježto teprve podle výsledku této exekuce lze posouditi, zda je splněn předpoklad § 143 obč. zák. o nemajetnosti otcově. Pro nedostatek dokladů § 16 pat. nespor. říz. zůstala dovolací stížnost bez úspěchu.

Citace:

Čís. 9588. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 172-173.