Přípravná služba soudcovská znepokojuje vážně soudcovské kruhy, jak tomu nasvědčují četné články uveřejněné o této otázce v »Soudcovských listech«. Obraz, jaký se nám z těchto článků, psaných vesměs muži, kteří jsou věci nejblíže, o t. zv. přípravné službě soudcovské naskytuje, je velmi zarmucující. Pociťujeme jednak lítost s mladými lidmi, kteří přicházejí do prakse snad výborně vyzbrojeni, aby zde konali práce »bez ladu a skladu«, bez plánu, jednou zde, po druhé tam, práce po výtce písařské, práce, při nichž se o ně vlastně nikdo nestará, nikdo je nevede ; některý referent je má za přítěž a překážku rychlého vyřízení, jiný jim ukládá práce, pro něž nejsou určeni (výslechy při rekvisicích a j.). A výsledek: rozčarování, nechuť, ledabylost. Ale pociťujeme z těchto článků i více než lítost s mladými kandidáty soudcovského stavu: úzkost z toho, co bude se soudnictvím, až tito mladí mužové zasednou na lavici soudcovskou. To je velmi, velmi znepokojující. Proto vítáme diskusi, která se rozvířila, a očekáváme, že tato diskuse neujde ani pozornosti oněch odpovědných míst, jichž povinností je bdíti nad tím, aby hrozícímu zlu bylo včas a vydatně čeleno.