=Právník, 69 (1930) / Úprava soudcovských poměrů.

Úprava soudcovských poměrů

 vchází do aktuálního stadia. Jedná se o konkrétních návrzích ministra Dra Meisnera ve vládě, jež mají naše soudnictví pozdvihnouti. Bohužel, vidíme zase týž zjev, jako při všech dřívějších pokusech. Nejhorlivěji proti žádoucí a nezbytné úpravě pracují — ostatní nesoudcovské kategorie státního úřednictva. Je to neuvěřitelné, ale bohužel pravdivé. A je to neprozíravé. Odpůrci úpravy soudnictví myslí si, že pracují proti soudcům — a zatím pracují vlastně proti sobě. Drží se hesla: Když my ne, ať nikdo, ačkoliv by prozíravější bylo zajisté: Když nelze zlepšiti poměry všem najednou, ať se zlepšují postupně, nejdříve u těch, kde je největší periculum in mora, a pak u ostatních. Nikdo přece nemůže vážně mysliti, že upraví-li se soudcovské poměry slušněji, je tím prejudikováno v neprospěch ostatních kategorií státního úřednictva. Právě naopak — soudcovská úprava, dojde-li k ní, bude nejúčinnější podporou úpravy i ostatním. Kdybychom mohli raditi ostatním vysokoškolským kruhům státního úřednictva, jejichž význam nikdo nechce a nemůže podceňovati a jimž jistě každý ze srdce přeje rovněž zlepšení jejich platů, řekli bychom jim: Přejte a bude i vám přáno.
Citace:
Pražská ročenka rozhodnutí ve věcech civilních. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1928, svazek/ročník 67, číslo/sešit 9, s. 311-311.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).