Vyhledávání v dokumentech NPD: Boh. adm., 2 (1920)

Č. 440.

Volební právo do obcí: I. * Pouhé tvrzení, že na voliče působila obava vylučující svobodnou vůli jejich, nestačí k vážnému porušení svobody voleb (§ 56 zák. ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n.), nýbrž je třeba, aby byly zjištěny objektivní momenty, dostatečně schopné k tomu, aby vykonaly působivý morální tlak na svobodné rozhodnutí voličů. — II * Vzdálení se členů volební komise za volby nemá vlivu na platnost volby, zbylo-li ve volební komisi členů tolik, kolik jich jest podle zákona potřebí k platnému usnášení.
(Nález ze dne 9. června 1920 č. 5214.)
Věc: Vilém Uličný, statkář ve Stanoviskách, proti zemské správě politické v Brně o volbu do obecního zastupitelstva v Hájku.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: K námitkám Antonína B. a spol. proti volbě do obecního
zastupitelstva v Hájku zrušila zemská správa politická v Brně volbu tuto
naříkaným rozhodnutím z těchto důvodů:
Výměrem ze dne 14. června 1919 čís. 9967 nařídila okresní správa politická v Tišnově prvnímu radnímu v Hájku Vilému Š., aby převzal prozatím správu obecních záležitostí v této obci, jelikož starosta Jan P. onemocněl a jeho nemoc nepřipouští, aby se obecenstvo s ním stýkalo. Dne 15. června 1919 bezprostředně před volebním výkonem odebral se řečený Vilém Š. do bytu starosty pro voličské seznamy a tiskopisy k volbě potřebné a přinesl je do volební místnosti. Když se tam dostavil, prohlásili členové volební komise Tomáš V. a Antonín B. kteří také byli již ve volební místnosti, že Vilém Š., který byl rovněž členem volební komise, se musí vzdáliti z volební místnosti, jelikož byl u nemocného starosty, s nímž okresní správa politická zakázala styk. Když se Vilém Š. vzdáliti nechtěl, odešli členové komise Tomáš V. a Antonín B. a volbu řídil člen volební komise Vilém U. se shora uvedeným Vilémem Š. Jak ze správy obecního úřadu v Hájku ze dne 22. června 1919 patrno, vzdálil se také větší počet voličů z volební místnosti a nesúčastnili se volby. Z jednacích spisů jde na jevo, že ze 143 ve voličských seznamech zapsaných k volbě oprávněných osob se súčastnilo volby pouze 70. Jelikož voličové, kteří z volební místnosti odešli a volby se nesúčastnili, mohou pro své vzdálení se uvésti závažný důvod, totiž obavu před nákazou, byla tím, že tito voličové se nesúčastnili volby, vážně porušena čistota volby.
V okolnosti pak, že volba byla řízena jen dvěma členy volební komise, kdežto druzí dva členové ze závažného důvodu volební místnost opustili, dlužno spatřovati takovou vadu volebního řízení, která mohla míti vliv na výsledek volby. I když dle zápisu o volbě volební komise neučinila žádného usnesení, není vyloučeno, že by tato komise, kdyby zmínění dva členové nebyli odešli, byla učinila nějaká rozhodnutí, která mohla míti vliv na výsledek volby.
V důsledku toho musila vzhledem k ustanovení § 56 vol. řádu volba obecního zastupitelstva v Hájku vykonaná dne 15. června 1919 býti zrušena.
Obecní starosta Jan P. uvádí ve svém vyjádření ze dne 22. června 1919, že neměl žádné nakažlivé nemoci, že členové volební komise Tomáš V. a Antonín B., jakož i přítomní voličové byli před započetím volebního výkonu na to upozorněni, že on sám, jakož i jeho žena v den volby již byli zdrávi a že se k volbě dostavili, že pak v pondělí dne 16. června 1919 úřední lékař sám se přesvědčil, že ani on ani jeho žena nebyli stiženi nakažlivou nemocí. Zemská správa politická připouští, že všechny tyto údaje jsou správné, nemůže však na ně bráti zřetel, poněvadž nelze žádati, aby voličové a členové volební komise považovali za směrodatné shora uvedené upozornění, a nikoliv výnos okresní správy politické, dle něhož byl styk obecenstva st starostou zakázán. Okolnost, že se Jan P. sám k volbě dostavil, nevylučuje, že mohl býti stižen nějakou nakažlivou nemocí. Prohlídka Jana P. úředním lékařem stala se teprve dne 16. června 1919, tudíž již po provedení volby, pročež nelze k jejímu výsledku přihlížeti.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nejvyšší správní soud takto:
Dva jsou důvody, ze kterých žalovaný úřad volbu do obecního zastupitelstva v Hájku zrušil:
1. že část voličů z obavy před nákazou se volby nesúčastnila, čímž byla porušena čistota volby;
2. že volba byla řízena jen dvěma členy volební komise.
Ad 1. Zákon chrání svobodu a čistotu volby jednak tresty ustanovenými na její rušení, jednak sankcí, že pro vážné porušení čistoty, svobody a tajnosti volby mohou býti volby zrušeny, je-li dána podmínka, že porušení to mohlo míti vliv na výsledek volby. Podstatou svobody volby — a o tu v daném případě jde, nikoliv o čistotu volby, jak naříkané rozhodnutí míní — jest, aby nikomu nebylo zabráněno volby se súčastniti a svůj hlas podle svého přesvědčení odevzdati, jak to dle svého vědomí a svědomí pokládá za prospěšné pro zdar a blaho obce. Svoboda volby byla by tudíž porušena, kdyby bylo užito prostředků nebo kdyby nastaly okolnosti, které by voliče přinutily, aby buď proti vůli volby se nesúčastnil nebo se jí sice súčastnil, ale nevolil tak, jak mu jeho svědomí a přesvědčení káže. Aby se mohlo mluviti o porušení svobody voličů, musily by býti především objektivně dokázány okolnosti, které na vůli voličů působily a okolnosti ty musily by býti takového způsobu a takové povahy, aby byly s to svobodu vůle voličů fysicky nebo morálně potlačiti, takže voliči nemohli jinak, nežli tlaku těchto okolností povoliti, vůli svoji zapříti a zachovati se tak, jak okolnosti, jež na ně působily, je donutily. Pak by byla svoboda volby vyloučena.
Naříkané rozhodnutí předpokládá, že okolností, která měla vliv na vůli voličů, byla obava před nákazou a také nejvyšší správní soud při tomto předpokladu trvá, jak mu to odstavec 1 § 6 zákona o správním soudu předpisuje. Avšak tento pouhý fakt nestačí, aby založil důvod, který zákon na mysli má, totiž tak kvalifikované obmezení svobody volby, by vyplňovalo pojem toho, co zákon vyžaduje ve slovech »vážné porušení svobody volby« v § 56 vol. řádu.
Dlužno proto zkoumati všechny okolnosti případu a dle nich posouditi, zdali obava u jedné části voličů vzniklá byla tak uzpůsobena, jak to zákon na citovaném místě vyžaduje, když nikoliv každé, nýbrž jen vážné porušení svobody volby prohlašuje za důvod pro její zrušení.
Obava, o kterou v daném případě jde, vznikla z toho, že člen volební komise Vilém Š. byl před samou volbou v domě onemocnělého starosty obce, odkud přinesl listiny pro volbu potřebné, a že pak se z volební síně nevzdálil, ač k tomu byl vybídnut dvěma členy volební komise.
Ze správních spisů vychází, že okresní správě politické bylo z obyvatelstva obce Hájku sděleno, že starosta obce onemocněl chřipkou, tudíž nemocí rázu infekčního, pročež tento úřad učinil profylaktické opatření tím způsobem, že obecnímu úřadu doporučil, aby místní volební komise v dohodě s obecním úřadem určila jinou vhodnou místnost pro výkon volby na místě bytu starostova, kam původně volba byla ustanovena. Tomu bylo vyhověno a za volební místnost ustanovena a veřejně ohlášena místnost jiná. Kdyby bývala okresní správa politická náhledu, že ze shromáždění lidí při výkonu volby hrozí a jest se obávati nebezpečí přenesení nějaké nemoci, bývala by zajisté učinila opatření, aby výkon volby vůbec byl odložen na dobu pozdější, až nebezpečí nákazy pomine. Tím, že u vědomí, že jest povinností každého občana k volbě se dostaviti, shledala dostatečným opatřením zdravotním, když volba se nebude konati v bytu starostově, vyslovila přesvědčení, které také u veřejnou známost bylo uvedeno, že v nově ustanovené místnosti nebude hroz;ti nebezpečí nákazy a že v té příčině není třeba obav. Téhož přesvědčení byla zajisté také ona většina voličů, kteří se volebního aktu súčastnili. Naříkané rozhodnutí samo dále připouští, že starosta obce jako volič také volby se súčastnil, a ze spisů správních jest patrno, že voličové později z volební místnosti se vzdálivší, dříve než k odchodu jejich došlo, po delší dobu s Vilémem Š. ve volební místnosti jednali a tedy úzce se s ním stýkali, kteréž doby mohlo již býti použito k odevzdání hlasovacích lístků, aniž by při tom nebezpečí nákazy bylo větší, nežli bylo při styku voličů s Vilémem Š. před započetím volby. Uváží-li se tyto okolnosti, které byly osobám k volbě se dostavivším známy a jasny v pravé jejich podstatě, nepředpojatě v jejich celku, dlužno dojíti k úsudku, že obava u jedné části voličů vzniklá nebyla tak účinná a působivá, aby mohla obmeziti, potlačiti nebo vyloučiti svobodu voličů a tím vážně porušiti svobodu volby. Nebyla to tedy obava důvodná a není-li obava takovou, nemůže býti uznána za okolnost vylučující svobodu vůle a tím i svobodu volby a důsledkem toho nemůže býti důvodem pro zrušení volby po rozumu § 56 zákona ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n. Opačný náhled naříkaného rozhodnutí příčí se znění i duchu zákona a porušuje jej.
Ad 2. Poněvadž pro volbu do obecního zastupitelstva v Hájku byly platně přihlášeny dvě kandidátní jistiny, byli podle § 32 voleb. řádu do volební komise jmenováni za každou volební skupinu po 2 členech a 2 náhradnicích. Podle § 33 téhož zákona může se volební komise platně usnášeti, je-li přítomna polovice členu. Není sporno, že v daném případě po odchodu dvou členů ze skupiny sociálně demokratické zůstali ve volební místnosti ještě dva členové volební skupiny republikánské strany československého venkova, tudíž počet k platnému usnášení volební komise dostatečný. Nelze proto v tom, že volba byla řízena pouze dvěma členy čtyřčlenné volební komise, shledati žádné porušení zákona a žádnou vadu volebního řízení, pročež není potřebí uvažovati o tom, mohla-li tato okolnost míti vliv na výsledek volby. Zrušení volby z tohoto důvodu příčí se tudíž výše uvedeným předpisům zákona a § 56 vol. řádu.
Bylo proto naříkané rozhodnutí po rozumu § 7 zákona o správním soudě zrušiti.

Citace:

č. 440. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 376-379.