Sborník věd právních a státních, 4 (1904). Praha: Bursík & Kohout, 368 s.
Autoři: Procházka, Bohuš.
Klíčová slova:
=Procházka, České vodní právo (1925) / § 97. Dozor vodoprávního úřadu nad vodními díly.

§ 97. Dozor vodoprávního úřadu nad vodními díly.


Když se staví stroj, k němuž dle toho zákona povolení třeba, mají politické úřady k stavbě vrchní přihlídku; po vystavění strojů mají se přesvědčiti, zdali se stavělo tak, jak bylo povoleno, a týče-li se to hnacího stroje a stavidla, zvláště byl-li cejch správně a příhodně postaven, zároveň mají opatřiti, aby, shledají-li se vady a úchylky, byly odstraněny.
Bylo-li právoplatným konsensem žadateli propůjčeno vodní užívací právo, založeno jest sice pro žadatele subjektivní právo, leč s právem tím koresponduje prvá jeho povinnost, aby dílo zřídil dle schváleného projektu a dle podmínek v konsensu uvedených, druhá pak povinnost, aby dílo zřízené udržoval ve stavu konsensu odpovídajícím a jeho též v míře a způsobu propůjčeném užíval. Jest pouze než důsledkem §§ 17. a 75., že zákon svěřuje dozor nad plněním těchto povinností držitelem díla vodoprávnímu úřadu, jemuž v § 97. ukládá, aby k provádění stavby díla přihlížel a po jejím dokončení se přesvědčil, zda schváleného projektu a podmínek konsensu bylo při stavbě přesně šetřeno. Mimo to, jak níže podrobněji bude vysvětleno, vyplývá z norem §§ 21., 43. a 44. ve spojitosti s ustanovením § 97. právo úřadu vodoprávního, aby nad řádným udržováním díla i po provedené kolaudaci dohlížel.
I. Pokud dozoru při stavbě samotné, tudíž při uskutečňování projektu se týče, sleduje ustanovení § 97. zřejmě ten účel, aby úřadu vodoprávnímu bylo umožněno působiti na takové provádění projektu, které by odpovídalo předpisům § 79. Při udělování konsensu musí často úřad vycházeti od předpokladů různých skutečností, které jsou právě — třeba že technicky odůvodněnými, proto přece jen — nejistými předpoklady, tudíž pouhou pravděpodobností, která při provádění projektu může se ukázati klamnou. Jestliže zákon ukládá úřadu, aby se při kolaudaci přesvědčil o tom, zda zhotovené dílo jest v souhlasu s uděleným povolením, a aby se postaral o odstranění úchylek od konsensu, nelze z toho vyvozovati, že by úřad nebyl již ve stadiu provádění projektu oprávněn, zjistí-li nedostatky a závady, naříditi jich odstranění a za tím účelem konati též potřebná šetření během stavby.1
II. V druhé větě § 97. uložena jest politickým úřadům povinnost, aby po vystavění, dokončení stavby vodního díla se přesvědčily, zda dílo zřízeno bylo dle konsensu, aby je kolaudovaly aneb zařídily, aby zjištěné snad vady a úchylky byly odstraněny.2
Nařízením tímto sleduje zákon účel, aby zajištěno bylo takové zřízení projektu, které odpovídá udělenému povolení a vyhovuje zájmům veřejným i právům zájemníků. Ježto tudíž vodoprávnímu úřadu přísluší i za stavby na provádění její dozírati a objevivší se vady a nedostatky dáti odstraniti, ježto dále jest úřad k tomu povolán, aby po dokončení díla o jeho souhlasu s uděleným konsensem se přesvědčil a teprve na základě příznivého výsledku kolaudace vydal žadateli povolení k užívání díla, lze tvrditi, že celé řízení vodoprávní, počínající podáním žádosti a řízením přípravným, provedené jednáním komisionelním a formálně uzavřené nálezem vodoprávním končí fakticky teprve aktem kolaudačním.
Předpis § 97. jest rázu imperativního; vyžadujeť vždy, aby vodní dílo, jehož zřízení neb změna podléhá úřednímu schválení, podrobeno bylo po svém dokončení úřední kolaudaci. Není tudíž držitel takového nově zřizovaného díla oprávněn, aby díla a propůjčeného práva dříve užíval, než provedena bude vodoprávní kolaudace a než povolení k užívání díla nabude právní moci. Jsou tudíž držitelé ti povinni, aby v čas, t. j. před uplynutím lhůty jim dle § 86. pro dokončení stavby stanovené, uvědomili vodoprávní úřad o dokončení stavby a tím dali úřadu příležitost a popud, aby vyhověl předpisu § 97. Leč intervence úřadu není odvisla od dožádání strany. Kolaudační řízení jest dle § 97. předepsáno imperativně a musí tudíž býti z moci úřední provedeno i tehdy, když strana opomene oznámiti úřadu, že dílo jest dokončeno. Teprve dle výsledku tohoto úředního jednání má politický úřad rozhodnout, zda dílo, resp. za jakých podmínek může býti uvedeno do chodu a teprve, nabylo-li toto („užívací“) povolení právní moci, jest držitel díla oprávněn, aby vodní právo vykonával, dílo v činnost uvedl a ho používal.
Nedbání těchto předpisů se strany držitele díla, t. j. výkon vodního práva a používání k tomu potřebného díla před jeho kolaudací a před právoplatností užívacího povolení, zakládá přestupek vodního zákona a jest dle §§ 71. a 72. trestno.
Při kolaudování musí se úřad omeziti pouze na konstatování, zda stavba provedena byla přesně dle plánu a za šetření podmínek konsensních a zjistí-li úchylky neb závady, má užívací povolení učiniti závislým na splnění určitých podmínek, jichž cílem jest, zjištěné závady a odchylky od projektu odstraniti. Ježto tím, že vodoprávní konsens nabyl právní moci a tím žadatel získal subjektivní právo pevné jak vůči ostatním zájemníkům, tak i vůči úřadu, nelze do užívacího povolení vložiti podmínky, které by platně nabyté právo držitelovo omezovaly. Z téhož důvodu jsou při kolaudačním řízení, k němuž samozřejmě musí býti pozváni známí zájemníci a zejména ti, v jichž zájmu byly k vodoprávnímu konsensu připojeny určité podmínky, vyloučeny námitky směřující proti samému projektu a jsou připuštěny jen ty, které popírají, že provedená stavba souhlasí se schváleným projektem.3
§ 97. výslovně nařizuje, aby se úřad při kolaudaci přesvědčil o tom, zda bylo vyhověno předpisu § 23., zda totiž byly při hnacích strojích a zdýmadlech správně a příhodně cejchy (normální znamení) zřízeny.
III. Dle §§ 21. a 44. jest držitel díla povinen, aby své dílo udržoval ve stavu odpovídajícím konsensu. Nemůže se zajisté povinnosti své zhostiti poukazem na tu okolnost, že dílo bylo po svém dokončení bez závady kolaudováno. Nemůže tudíž býti řeči o tom, že by kolaudační výměr mohl se státi právoplatným v tom smyslu, že by držitel díla byl od dalšího ručení za dodržování podmínek konsensu osvobozen.
§ 97. sice ustanovuje, že úřady mají se při vystavění strojů přesvědčiti, zda stavěno bylo tak, jak bylo povoleno a že zároveň mají opatřiti, aby shledané vady a úchylky byly odstraněny. Tomuto zákonnému ustanovení nemůže však býti přikládán ten omezený význam, že by politický úřad byl jedině oprávněn provésti přezkoušení stavu povoleného díla pouze bezprostředně po jeho dokončení.
Správnější jest zajisté výklad, že politickým úřadům přísluší právo ustavičného dozoru nad zachováváním všech podmínek konsensem předepsaných. Z toho plyne, že i když bylo při kolaudaci zjištěno přesné provedení díla dle konsensu, nesmí býti úřadu v tom bráněno, aby v libovolném pozdějším okamžiku nařídil odstranění zjištěných závad a úchylek od konsensu, aby požadoval splnění závazků žadateli konsensem uložených a za tím účelem vydal potřebné příkazy.4
Vodoprávní úřad jest již z moci úřední povolán k ustavičnému dozoru nad řádným, konsensu odpovídajícím stavem vodních děl a nemusí vyčkávati návrhu súčastněných zájemníků, aby naléhal na provedení neb zachování podmínek konsensních. Bezprostřední dozor nad vodními díly přísluší ovšem dle § 98. místnímu policejnímu úřadu, leč dozor ten nevylučuje bezprostřední zásah politického úřadu, při nejmenším pak ne tam, kde jedná se o výkon právoplatného vodoprávního nálezu.5
V § 97. politickému úřadu uložený vrchní dozor zakládá neobmezenou povinnost politických úřadů, aby všemi prostředky, které mají k disposici, chránily veřejné, event. i soukromé zájmy ohrožené snad protizákonným, resp. protikonsensním jednáním neb opomenutím při provádění, udržování a používání vodních děl.
Forma a míra, jak politické úřady své neobmezené právo dozorčí v jednotlivých případech vykonávají, volena jest dle konkrétního stavu věci. Dle § 100. jest vodoprávní úřad povinen vésti v evidenci vodní užívací práva, která v jeho obvodu existují a nově byla udělena. Povinnost ta by byla neproveditelná, kdyby nebyl úřad oprávněn kdykoli se o tom přesvědčiti, zda skutečně existující vodní díla užívací spočívají na právním podkladě, t. j. opírají-li se o starý stav neb úřední povolení a v pochybnosti zjistiti rozsah tohoto práva cestou rozhodnutí, způsobilého právní moci. Proto není závady, aby úřad z povinnosti úřední určil číselně vodní užívací právo, i když není zde konkurenčního projektu dle § 94.6
Vodoprávním úřadům přísluší tudíž dozor nad zřízením a užíváním vodních děl dle uděleného konsensu. Právo zájemníka, aby činně při výkonu tohoto dozoru se súčastnil, není zákonem normováno; jemu pouze přísluší, považuje-li se protikonsensním užíváním vodního díla ve svých právech dotčen neb poškozen, aby hledal odpomoc u vodoprávního úřadu, event. u místního policejního úřadu, konajícího bezprostřední dozor nad všemi díly k užívání, svádění a hrazdění vody. Kterých opatření a prostředků bude úřad považovati za nutné použití k účinnějšímu uplatnění svého dozorčího práva, jest v mezích zákona předmětem jeho volné úvahy.7
Vodoprávní úřady jsou z moci úřední povinny naléhati na to, aby vodní díla zřízena byla dle konsensu, a zejména o to pečovati, aby každé proti- nebo bezkoncesní dílo bylo odstraněno, když jeho existence nemůže býti ve veřejném zájmu trpěna. Tato zásada není vyslovena pouze v § 72., nýbrž vychází i ze základní myšlenky §§ 21. a 97., 98., dle nichž vodoprávní úřady jsou oprávněny, aby se kdykoliv přesvědčily o tom, zda dílo souhlasí s uděleným povolením. Toto právo propůjčené všeobecně vodoprávním úřadům přísluší nepochybně v poslední instanci i ministerstvu, které dle toho jest oprávněno, aby ve veřejném zájmu napravilo každou k vědomosti jeho došlou úchylku díla od stavu konsensního a učinilo nutné opatření.8
Výslovně třeba upozorniti na to, že bezprostřední trvalý dozor i nad díly povolenými dle kompetenčního předpisu § 76. zemským politickým úřadem přísluší okresnímu úřadu politickému, ježto vodoprávní řízení zakončeno jest výměrem kolaudačním, resp. udělením povolení k užívání.
Shrneme-li vše, co bylo při výkladu § 97. řečeno, vidíme, že úkolem politických úřadů okresních jest pečovati o to, aby
a) vodní dílo, které potřebuje úředního povolení, bylo jen za dodržení všech zákonných předpisů zřízeno a teprve po vodoprávní kolaudaci a po právoplatnosti povolení k užívání v činnost uvedeno;
b) aby vodní dílo bylo vždy udržováno v stavu odpovídajícím konsensu, řádném a bezpečném, a
c) aby v případě, že by držitel těchto předpisů nešetřil, byl event. s použitím trestní a donucovací sankce (§§ 71. a 72.) přidržen k plnění svých povinností.
  1. Srov. Budw. 4464 A ai 1906.)
  2. O úřední kollaudaci vydán býv. místodržitelstvím normální výnos z 13. října 1916 č. 7.—677. a 678., sbírka normalií č. 73. a 74. z r. 1916.)
  3. Srov. Budw. 5469 A ai 1909.)
  4. Srov. Budw. 6234 A ai 1908.)
  5. Srov. Budw. 9179 A ai 1912, 10154 A ai 1914.)
  6. Srov. Budw. 11076 A ai 1915.)
  7. Srov. Budw. 1737 A ai 1903.)
  8. Srov. Budw. 9461 A ai 1913.)
Citace:
HERMANN-OTAVSKÝ, Karel. Ad. Wagner, Das ethische u. sociale Moment in Finanzen u. Steuern.. Sborník věd právních a státních. Praha: Bursík & Kohout, 1904, svazek/ročník 4, s. 188-189.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).